Těšila jsem se na každý text, naznačuje dramaturgyně Strašidelných povídek Zuzana Vlčková

Jak Strašidelné povídky vznikaly a který příběh dramaturgyni překvapil nejvíc? „Velmi mě potěšila povídka Grilování od Petry Soukupové.

Jedná se o skvěle vystavěný příběh mladého páru. Skoro máte pocit, že je sledujete kukátkem domácích dveří,“ láká k poslechu dramaturgyně Zuzana Vlčková. Všechny povídky uslyšíte na Dvojce. Poté si je můžete pustit kdykoliv na webu a ve všech podcastových aplikacích.  

Proč by si posluchači měli Strašidelné povídky poslechnout? V čem jsou unikátní?

„Podařilo se nám poskládat mimořádný autorský tým a nadchnout jej pro myšlenku vytvoření nových příběhů, vyprávění, dost možná budoucích pověstí. Sledovat, jak kreativně spisovatelé naložili se stejným zadáním, čím se nechali inspirovat a jestli do povídky promítli svůj literární styl. Pro mě to bylo nečekané a okouzlující dobrodružství, těšila jsem se na každý nový text.“

Doufám, že podobně si naší povídkovou kolekci užijí i posluchači. A pak je tu samozřejmě poslech nových, mimořádně napínavých nebo i vtipných příběhů. To je skvělá součást letních dobrodružství. Třeba i inspirace k výletům. Stejné dobrodružství jako odvážní autoři, mohou zažít i naši posluchači. Vypravit se na zajímavé místo, nechat se okouzlit, inspirovat, studovat příběhy místa nebo tvořit své vlastní.“

Podle čeho jste vybírala strašidelná místa, kde se povídky odehrávají?

„Myslím, že mnoho lidí situace poslední doby naučila objevovat své bezprostřední okolí nebo naši zemi obecně. Většina z nás často opakuje, uvědomuje si, že je naše země krásná, plná stop pestré historie.

Strašidelné povídky na Dvojce|foto:Soňa Valentová, Shutterstock

Je ale hezké nebrat to jako samozřejmost, opravdu se zastavit, objevovat, nechat se okouzlit. Při přípravě mi bylo vyloženě líto, že se musíme omezit na osm míst a povídek. Prošla jsem řadu knih, hledala na internetu, povídala si s lidmi o jejich výletech. Některá místa mi přišla notoricky známá, lákavá ke zpracování. A pak mě překvapilo, že někteří kolegové o nich nikdy neslyšeli. A naopak. Při hledání jsem například pro sebe objevila místa, u kterých se ukázalo, že neuvěřitelné pověsti a lidové historky jsou vlastně skutečné dějiny regionu. Kdybych to měla říct jednoduše, udělali jsme fantastický seznam k výletům i četbě. Museli vybrat pro každý týden prázdnin jednu lokalitu, a protože s naším projektem na pečlivě utajovaná místa také vyjedeme s vysíláním, věříme, že se tam potkáme s posluchači. Snažili jsme se špendlíky rozmístit po naší nové strašidelné mapě co možná nejvíce.“

Můžete prozradit, kde se příběhy odehrávají? 

„Často i za vašimi dveřmi. Ale bohužel nemůžeme ani naznačovat.

Čtěte také

DVOJKA

Ondřej Neff: Případ ukradeného spáče  

Chceme, aby si posluchači užili letní bojovku, kterou je už třetím rokem prázdninová soutěž Pátračka. Každý rok pro nás skvělý autor Petr Stančík píše indicie, podle kterých posluchači hádají utajované postavy, třeba z detektivek nebo humoristických románů. Letos tedy tipují místa. Tyto nápovědy vysílané na Dvojce budou utajované místo představovat a dají nám možnost po něm pátrat. Až na konci týdne a soutěže přineseme premiéru povídky, kterou místo inspirovalo. Příběhy ale fungují i samostatně. Obstáli by i jako literární fikce.“

Kteří autoři povídky napsali?

„Přímo nadšený byl Ondřej Neff, jehož povídku uvedeme jako první. Následují Pavla Horáková, Petra Soukupová, Michal Sýkora, Arnošt Goldflam, tandem Tereza Verecká a Richard Klíčník, Michaela Klevisová a samozřejmě Petr Stančík!“

Překvapila vás některá z povídek?

„Několik! A mrzí mě, že vám všechno nemohu prozradit. Několik autorů překvapí závěrem své povídky. Za všechny ale jeden konkrétnější příklad. Mě velmi potěšila povídka Petry Soukupové, kterou uslyšíte pod názvem Grilování. Jedná se o skvěle vystavěný příběh mladého páru. Skoro máte pocit, že je sledujete kukátkem domácích dveří. Vše je naprosto realistické, přesto se příběh neustál odvíjí a posouvá. O lokalitu, kde se příběh odehrává zdánlivě nejde, takový příběh by se mohl stát všude. Přesto je duch místa permanentně přítomen. Hybatelem toho, co se stane.“