Talent ve stínu velkého architekta. Osudové ženy: Claire Becková-Loosová
Třetí manželka o 34 let staršího architekta Adolfa Loose. Bilingvní spisovatelka, nadějná fotografka. Manželovi vzdorovala, ve svých pamětech mu ale vystavěla pomník. V dokudramatu účinkují Jiří Čapka, Václav Vašák, Kamila Trnková, Tereza Vilišová. Hovoří plzeňský publicista David Růžička.
Claire Becková se narodila roku 1904 v Plzni do dobře situované měšťanské rodiny obchodníka Otto Becka. Adolf Loos byl už v době jejího dětství respektovaným architektem. Také proto si ho najal i otec Claire.
Když mezi Loosem a Claire přeskočila jiskra, bylo jí 24 a jemu 58 let. Její rodiče se sňatkem nesouhlasili. Nadaný umělec měl komplikovanou osobnost: někdy oslnivý společník sršící vtipem, jindy stárnoucí muž, stižený silnou nedoslýchavostí jako následek vyléčené syfilidy. Claire si ale nedala říct.
Lesk i bída manželství s velikánem
Doma brzy plnila i roli Loosovy sekretářky. Žili bohatý společenský život, hodně cestovali, aby získali nové investory pro Loosovy projekty. Neúspěšně. Finanční situace rodiny nebyla nijak radostná a manželství se po čtyřech letech rozpadlo.
Podle Loose byla na vině nevěra Claire. V rozvodovém řízení ale impulzivní a často zatrpklý a nerudný architekt vzal vinu na sebe a Claire se na oplátku vzdala výživného. Loos později prodělal několik mozkových příhod a ke konci života nikoho nepoznával. Zemřel bezmocný a osamělý.
Díky Claire se můžeme seznámit s Loosem intimněji než ze záznamu znalců, historiků i z jeho vlastních zápisků. Během společného života Claire slýchala jeho projevy citu, jeho opovržení, aforismy i příběhy. Měla stejně jako Loos báječný smysl pro humor. Svými vzpomínkami se jí povedlo Loose oživit.
historička umění Carrie Patersonová, z doslovu ke Claiřině vzpomínkové knize Adolf Loos – Privátní portrét
Zmařený talent
Claire se mezitím pokoušela v Praze uplatnit jako fotografka. Pocházela ale z židovské rodiny a nastupující nacismus pro ni a její blízké znamenal fatální hrozbu. Usilovala proto o vycestování do Jižní Ameriky, ale z Evropy se jí odjet nepodařilo.
Na začátku 40. let byla i s matkou internována v Terezíně. Odtud byla transportem převezena do lotyšské Rigy, kde byla v lednu 1942 ve věku 37 let zavražděna. Z její rodiny válku nepřežil téměř nikdo.
Související
-
Nacistické vězení přežila díky úlomku tužky. Osudové ženy: malířka modernismu Milada Marešová
Patřila k prvním ženám, které vystudovaly pražskou AVU. Slibnou uměleckou dráhu však narušila účast v protinacistickém odboji. Byla zatčena a odsouzena k 12 letům vězení.
-
Naše ve světě nejslavnější sochařka. Doma se ale na ni zapomnělo. Osudové ženy: Mary Duras
Jedna z prvních žen, které absolvovaly pražskou AVU. Reprezentovala nás na světových výstavách i na bienále v Benátkách. Poprvé emigrovala před nacisty, pak před komunisty.
-
Na věky otisklá v hlíně. Osudové ženy: sochařka Eva Kmentová
Do svého díla otiskla kus sebe. Ve své době se dokázala prosadit více než její manžel, sochař Olbram Zoubek. Zemřela předčasně. Možná proto se dnes na ni neprávem zapomíná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
