Stupeň Celsia

Venkovní teploměr
Venkovní teploměr

Teploměr je zařízení k měření teploty. Vzhledem k tomu se by měl jmenovat teplotoměr, jenže jednou se to vžilo, tak už s tím nic nenaděláme. První doklady o měření teploty pomocí roztažnosti plynů najdeme už ve starověku.

Takzvaný vzduchový termoskop poprvé popsal Hérón Alexandrijský v 1. století našeho letopočtu. Stejný princip využíval o pár století později také slavný Galileo Galilei.

Zřejmě první opravdový teploměr sestrojil roku 1631 francouzský lékař Jean Rey, ten použil jako teploměrnou látku vodu. S prvním lihovým teploměrem přišel o deset let později toskánský velkovévoda Ferdinand II.

Čtěte také

A v 18. století na toto pole vstoupil švédský astronom, geodet a fyzik Anders Celsius. Narodil se 27. listopadu 1701 v Uppsale. Když přemýšlel o tom, čím bude, neměl moc na vybranou. Jeden jeho děd byl matematikem, druhý astronomem. A otec působil jako profesor astronomie.

Anders Celsius v mládí procestoval Evropu, navštívil významné observatoře a seznámil se se zahraničními kolegy a jejich přístroji.

V roce 1736 ho zlákal jeho francouzský kolega Pierre Loius Moreau de Maupertuis k účasti na slavné expedici. Vydali se za polární kruh do Laponska, do nejseverněji položeného místa Švédska. Vědci měli za úkol přesným měřením ověřit Newtonovu hypotézu o zploštění Země na pólech.

Šlo vlastně o to změřit délku jednoho stupně zeměpisné délky v těchto zeměpisných šířkách a porovnat ji s měřeními podobné expedice v Peru. A ukázalo se, že Newton to vyhmátl naprosto přesně.

Čtěte také

Laponská výprava Celsia proslavila. A tak si mohl otevřít vlastní observatoř. Vybavil ji nejmodernějšími přístroji. Systematicky pozoroval Saturnovy měsíce, sledoval zatmění Slunce, měřil intenzitu záření hvězd...

Ale to všechno nebylo nic proti polárním zářím. Ty Celsius prostě zbožňoval. Publikoval stovky pozorování a jako první si všiml souvislosti mezi polárními zářemi a poruchami magnetického pole Země.

Bodem varu byla původně nula

V roce 1742 uveřejnil své nejproslulejší dílo, Pozorování dvou stálých stupňů na jednom teploměru. Za bod varu určil nulu, sto stupňů představovalo bod tání. Vzdálenost mezi nimi rozdělil na sto dílků. A tak vznikl stupeň Celsia.

Anders Celsius nebyl sice první, ale stupnice, kterou sestrojil jako vlastní pomůcku na měření teploty, se ujala na celém světě s výjimkou Ameriky, tam jsou věrní Fahrenheitovi.

Čtěte také

Celsius se snažil také dokázat, že bod mrazu nezávisí na zeměpisné šířce, ani na atmosférickém tlaku. Zjistil, že naopak bod varu na tlaku závislý je: čím je tlak nižší, tím nižší je teplota, při které voda vře.

Do nám známého tvaru stupnici obrátil až roku 1745 botanik Carl von Linné, rok poté, co Celsius zemřel v pouhých třiačtyřiceti letech na tuberkulózu.

Anders Celsius stihl za svůj krátký život bádat na mnoha projektech, ne všechny však dokončil. Stihl napsat populární učebnici Aritmetika pro švédskou mládež, dokonce psal i básně a v jeho pozůstalosti se také našel náčrt sci-fi románu odehrávajícího se na hvězdě Sírius.


Příspěvek zazněl v pořadu Slovo nad zlato, který vysílá Dvojka ve všední dny vždy v 10:40 dopoledne.

Spustit audio
autoři: Jitka Škápíková, Helena Petáková, Dan Moravec