„Šťastná to žena.“ Údajná autorka výroku byla sama velmi nešťastná. Osudové ženy: Kateřina Vilemína Zaháňská

20. duben 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Josef Grassi: Kateřina Vilemína Zaháňská (v roce 1799)

Božena Němcová ji v Babičce zachytila jako milou kněžnu, pečující o komtesu Hortensii. Vilémína Zaháňská měla ve skutečnosti jen jedno nemanželské dítě, které navíc musela dát k adopci.

Vévodkyně Kateřina Vilemína Frederika Benigna Zaháňská se narodila jako princezna Kuronská (Prinzessin Katharina Friederike Wilhelmine Benigna von Kurland) v Miltavě, dnešní Lotyšsko. Bohatá rodina jejího otce se za čas stěhovala na panství Zaháň a sama vévodkyně část života strávila na svých českých statcích v Náchodě a Ratibořicích.

Muže svého srdce nenašla

Ze svých čtyř křestních jmen prý nejraději používala Vilemína. Opravdu to byla inteligentní a vzdělaná žena, jak o ní psala Božena Němcová v Babičce. Taky jako jedna z mála žen tehdejší doby dokázala ovlivňovat politické dění. Přitom svět napoleonských válek byl mimořádně turbulentní.

Celý život hledala ideálního muže. Sen to byl ale nesplněný, přestože se vdávala třikrát. Měla i několik silných mileneckých vztahů s muži zvučných jmen, jako byl důstojník Alfréd Windischgraetz, rakouský ministr a pozdější kancléř Klemens Metternich nebo britský diplomat Frederick Lamb.

Dítěte se musela vzdát

Ve společnosti druhých, přesto sama. Tak žila mnoho let se svými schovankami. Jediné (nemanželské) dítě, které měla s francouzským generálem a diplomatem baronem Armfeltem, porodila ve 20 letech a musela ho dát k adopci. Další už neměla.

Možná, že osobní neštěstí a způsobené trauma pak vedlo k četným zdravotním problémům. Zemřela v listopadu 1839 v 58 letech. Ostatky byly z Vídně převezeny do Náchodu a po dostavbě nové krypty až do Zaháně.

Zámek Ratibořice s areálem Babiččina údolí, Zlíč, Žernov u České Skalice
autoři: lup , ide
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová