„Šťastná to žena.“ Údajná autorka výroku byla sama velmi nešťastná. Osudové ženy: Kateřina Vilemína Zaháňská
Božena Němcová ji v Babičce zachytila jako milou kněžnu, pečující o komtesu Hortensii. Vilemína Zaháňská měla ve skutečnosti jen jedno nemanželské dítě, které navíc musela dát k adopci. Vévodkyně Kateřina Vilemína Frederika Benigna Zaháňská se narodila jako princezna Kuronská v Miltavě v dnešním Lotyšsku. Bohatá rodina jejího otce se za čas stěhovala na panství Zaháň a sama vévodkyně část života strávila na svých českých statcích v Náchodě a Ratibořicích.
Ze svých čtyř křestních jmen prý nejraději používala Vilemína. Byla inteligentní a vzdělanou ženou, přesně, jak o ní psala Božena Němcová v Babičce. Jako jedna z mála žen tehdejší doby dokázala ovlivňovat politické dění. Přitom svět napoleonských válek byl mimořádně turbulentní.
Celý život hledala ideálního muže. Sen to byl ale nesplněný, přestože se vdávala třikrát. Měla i několik silných mileneckých vztahů s muži zvučných jmen, jako byl důstojník Alfréd Windischgraetz, rakouský ministr a pozdější kancléř Klemens Metternich nebo britský diplomat Frederick Lamb.
Dítěte se musela vzdát
Ve společnosti druhých, přesto sama. Tak žila mnoho let se svými schovankami. Jediné (nemanželské) dítě, které měla s francouzským generálem a diplomatem baronem Armfeltem, porodila ve 20 letech a musela ho dát k adopci. Další už neměla.
Možná že osobní neštěstí a způsobené trauma bylo to, co vedlo k četným zdravotním problémům. Zemřela v listopadu 1839 v 58 letech. Její ostatky byly z Vídně převezeny do Náchoda a po dostavbě nové krypty až do Zaháně.
Související
-
751. schůzka: Babička
„Začala jsem v tom pracovat po Hynkově smrti, nejhorší době mého života, kdy mne omrzelo v světě žít. Utekla jsem do toho osamělého stavení v malém údolíčku,“ píše Němcová.
-
743. schůzka: Tajemství Barunky Panklové
Vydejme se do jednoho krásného údolí, ale nejenom po březích Úpy se budeme procházet, neboť stop, směřujících přímo či nepřímo k tajemství Barunky Panklové, je víc.
-
Božena Němcová. Žena zmítaná dobovými poměry i vášní
Žila v neuspokojivém manželství a v obrovské hmotné nouzi. Přesto dokázala stvořit výjimečné dílo. Spisovatelka, buditelka a také žena, která se vzepřela dobovým konvencím.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.