Spisovatelka a hodinářka moravského původu, která milovala doutníky. Osudové ženy: Marie von Ebner-Eschenbachová

19. červen 2021

K literatuře tíhla od dětství. Navzdory své rodině se uznávanou spisovatelkou a dramatičkou skutečně stala. Dnes patří mezi nejvýznamnější německy píšící autorky 19. století. Jako první žena získala čestný doktorát na Vídeňské univerzitě. Dvakrát byla nominována na Nobelovu cenu. Její inspirací byl moravský venkov. Po smrti manžela nezahořkla. Cestovala a vyučila se hodinářkou. V dokudramatu účinkují Jan Meduna nebo Marie Štípková. Hovoří historička Eleonora Jeřábková.

Host: historička Eleonora Jeřábková
Účinkují: Zuzana Slavíková-Čisáriková, Jan Meduna, Marie Štípková, Jan Teplý ml., Antonie Barešová
Připravili: Eva Dvořáková, Hynek Pekárek
Zvuková spolupráce: Jiří Pochvalovský
Hudba: Antonín Schindler
Režie: Michal Bureš
Premiéra: 19. 6. 2021
 
Použité zdroje a literatura:
Ebner-Eschenbach, Marie von: Má dětská léta. Životopisné čty. Brno: Barrister and Principal, 2005.
Himmler, Radim: Marie von Ebner-Eschenbachová – 100. výročí umrtí šlechtičny, spisovatelky a hodinářky. Zpravodaj Společnosti přátel starožitných hodin 31/2016.
Katalog výstavy Marie von Ebner-Eschenbach (on-line).

Marie Dubská se narodila v moravských Zdislavicích v roce 1830. Její maminka pocházela ze Saska a její otec z české šlechtické rodiny.

„Rodina Dubských byla skutečně významná, zejména v době Karla IV. Služebné a vychovatelky vesměs mluvily česky, žili ovšem v Rakousku-Uhersku. Tatínek doma mluvil francouzsky, protože bojoval proti Napoleonovi. Marie tak byla bez nadsázky Středoevropanka,“ říká historička a literární kritička Eleonora Jeřábková.

Konflikt s rodinou

Když bylo Marii 10 let, dostala se do konfliktu se svojí babičkou kvůli psaní. „Neustále totiž četla, ale také psala. A to babičce nesmírně vadilo. Žena-umělkyně, 19. století, šlechtična – to bylo něco nepředstavitelného.“

Úplně první texty psala Marie ve francouzštině, fascinována příběhy svého otce. Zlom nastal, když jí její bratránek, budoucí manžel, doporučil psát německy. A protože ona sama toužila být nejslavnější autorkou divadelních her v celém Rakousku, francouzštinu opustila.

Rodina byla k jejímu talentu zprvu skeptická. Podpořila ji ale její nevlastní matka i její manžel Moritz.

Fyzik a literátka

„Manželství Marie a Moritze nebylo zprvu takové, jaké si představovali. Ona budovala velkou kariéru. On, fyzik a chemik na vojenské škole, narazil, když zkritizoval rakouskou armádu. Ze dne na den byl penzionován. A tak se vydal na cesty kolem světa, což mu pomohlo. Vrátil se a manželé si zase začali rozumět, vypráví Eleonora Jeřábková.

A byl to právě Moritz, kdo Marii přemluvil, aby psala prózu. On sám se zabýval architekturou a hudbou. Ona byla vášnivou kuřačkou a hráčkou taroků.

Když její manžel zemřel, nezatrpkla. „Poprvé v životě začala skutečně cestovat. Zamilovala si Řím, naučila se italsky, zabývala se antikou, renesancí. V Itálii dokonce napsala svůj poslední román.“

Hodinářka

K jejím vášním patřily hodinky, které po celý život sbírala. Dokonce se vyučila hodinářkou, aby pochopila, jak se odměřuje čas. „Šlechtici měli vždy ve zvyku něco umět. Marie vnímala hodinky jako zvláštní stroj, protože měří čas. A stejně tak životy lidí, o kterých psala, jsou měřeny časem,“ vysvětluje historička.

Závěr jejího života ovlivnila 1. světová válka. „Jako spisovatelka zabývající se psychikou lidí vycítila blížící se nebezpečí velmi brzo. Z toho také plynuly její fyzické a psychické potíže, s kterými jí pomáhali Sigmund Freud a Josef Breuer.“

V roce 1915 si do svého deníku zapsala: „Kdo bude moci po této největší a nejstrašnější ze všech válek, která kdy svět masakrovala, říci, že nenapodobil žádný z těch podlých příkladů, který mu dal jeho nepřítel, ten v duchu, ale i ve skutečnosti vyhrál.“

Zemřela v roce 1916 ve svých 85 letech.

autoři: Eva Dvořáková , opa
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.