„Složil to úplně jinak, než jsem si představoval.“ Hádky a kuriózní verze písniček Jaroslava Uhlíře a Zdeňka Svěráka

Kvůli jedinému rýmu písně Chválím tě, Země má... se jejich přátelství málem rozpadlo. V posledním díle seriálu Neopouštěj staré písně pro nové Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř mluví o kuriozitách i podle nich nejlepších písní.

Drzá píseň. Tak pojmenoval Jaroslav Uhlíř slavný Elektrický valčík. „Sloka totiž začíná drze. Pětkrát za sebou se opakuje tentýž motiv, to by si jiný skladatel nedovolil,“ myslí si Uhlíř. Zato text je složitější, obohacený o dva dlouhé recitativy.

„Je umění je říct rychle, aby vás hudba nepředběhla,“ směje se Zdeněk Svěrák. Původně ovšem zněl Elektrický valčík úplně jinak. „Melodie, kterou všichni znají, byla až druhá. Na původní jsme zpívali v pořadu Hrachová polévka z pytlíku v Divadle ABC,“ vzpomíná Jaroslav Uhlíř.

První videoklip

Písnička Elektrický valčík vznikla v roce 1980 a o rok později právě k ní vznikl první společný televizní klip Svěráka a Uhlíře. V roce 1981 ho natočil Viktor Polesný, který pak až na jednu zrežíroval všechny Hodiny zpěvu (díl z roku 1992 režíroval Ladislav Smoljak). „S Viktorem Polesným si rozumíme i v otázce, co není a co už je kýč,“ poznamenává Zdeněk Svěrák.

Písnička o dvou verzích

Hádky spolupráci Svěráka a Uhlíře téměř nepoznamenaly. S výjimkou jedné, zásadní. Totiž když se Jaroslavu Uhlířovi nelíbil Svěrákův text písně Chválím tě, Země má. V polovině 90. let to dokonce kvůli jednomu rýmu vypadalo na konec spolupráce, k čemuž naštěstí nedošlo.

Už o deset let dřív se ale lehce nepohodli u písničky Recepční. „Jaroslav složil melodii úplně jinak, než jsem si při psaní textu představoval,“ říká Zdeněk Svěrák. Uhlíře donutil původní rockovou melodii od základů předělat. Vznikla nová, prostší verze à la valčík. „Už jsem se s tou původní ale smířil a dnes ji mám docela rád,“ říká Svěrák.

Svěrákova nejmilejší

Jaká je nejoblíbenější vlastní píseň Jaroslava Uhlíře, neví ani on sám. „Nejradši mám vždycky tu, kterou právě skládám,“ podotýká. Zato Zdeněk Svěrák si nejvíc zamiloval Semišku. Skladba s melancholickým nádechem vznikla v roce 1985 a s ní i klip, v němž vystupuje Uhlíř jako popelář.

Herci Divadla Járy Cimrmana

Písnička je totiž o levé semišové botě, která si stýská na smetišti po své pravé kamarádce. Právě v textu plném personifikací prokázal Svěrák obdivuhodnou hravost se slovy.

„Levá semišová polobotka se válí na smetišti. Už bez šněrovadel a s odchýlenou podrážkou. Přišlo mi tklivé dostat do písničky smetiště, na kterém se povalují věci, ze kterých měli lidé radost, když byly nové,“ vysvětluje. „Melodie a text si tu podaly ruce. Myslím, že je to naše nejkrásnější píseň,“ svěřuje se.

To nejoblíbenější písní Petra Bruknera, člena Divadla Járy Cimrmana, je Vlnitý plech. K 50. výročí spolupráce daroval Svěrákovi a Uhlířovi koláž, tematicky věnovanou písni. Vlnitý plech byl svého času velmi oblíbený i u dětského publika. „Byla to zábava kluků. Mít klacek a jít kolem vlnitého plechu, to se nedalo nezadrnčet,“ vzpomíná Zdeněk Svěrák.

V klipu k písni Vlnitý plech z roku 1989 vystupoval jako malý chlapec, který drní klackem o plech, Jakub Vágner. Syn hudebníka Karla Vágnera, později slavný rybář.

Jak zní nejkratší píseň Uhlíře a Svěráka? Jak se Zdeňku Svěrákovi poslouchají texty současné populární hudby? A proč jezdí Jaroslav Uhlíř na dovolenou do Poděbrad kvůli písničce?

autoři: Vladimír Kroc , Tomáš Maleček
Spustit audio

Související