„Przním jen mrtvé umělce. Aby si nemohli stěžovat.“ S Petrem Bruknerem o jeho originálních obrazech
Známý člen Divadla Járy Cimrmana platí v souboru za „holku pro všechno“. Takže nepřekvapí, že v Plzni má aktuálně výstavu koláží Blízká setkání třetího druhu aneb Prznění klasiků. Ve fotogalerii najdete obrazy, o kterých se mluví. Proč přešel na digitální foťák? Co vytváří z počítačů? S jakými režiséry by ještě rád točil? A jaká je 50. sezóna Cimrmanů?
„Já neumim malovat. Ale strašně mám rád výtvarný umění. A tak jsem si řekl: Proč já bych nemohl používat ty, co malovat umějí? A tak to dělám z nich. Lepím, stříhám a kolážuju je,“ vysvětluje svoji tvůrčí metodu Petr Brukner.
„Jsou to klasický obrazy, kam já přidávám osoby, objekty, předměty, který by se v životě spolu nesetkaly. A musí v tom bejt vždycky nějakej humor, fór.“ Taky proto tomu říká fóráže. „Przním jen mrtvé umělce. Aby si nemohli stěžovat,“ směje se.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
