„Przním jen mrtvé umělce. Aby si nemohli stěžovat.“ S Petrem Bruknerem o jeho originálních obrazech
Známý člen Divadla Járy Cimrmana platí v souboru za „holku pro všechno“. Takže nepřekvapí, že v Plzni má aktuálně výstavu koláží Blízká setkání třetího druhu aneb Prznění klasiků. Ve fotogalerii najdete obrazy, o kterých se mluví.
„Já neumim malovat. Ale strašně mám rád výtvarný umění. A tak jsem si řekl: Proč já bych nemohl používat ty, co malovat umějí? A tak to dělám z nich. Lepím, stříhám a kolážuju je,“ vysvětluje svoji tvůrčí metodu Petr Brukner.
„Jsou to klasický obrazy, kam já přidávám osoby, objekty, předměty, který by se v životě spolu nesetkaly. A musí v tom bejt vždycky nějakej humor, fór.“ Taky proto tomu říká fóráže. „Przním jen mrtvé umělce. Aby si nemohli stěžovat,“ směje se.
Proč přešel na digitální foťák? Co vytváří z počítačů? S jakými režiséry by ještě rád točil? A jaká je 50. sezóna Cimrmanů? Poslechněte si ze záznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
