Slovanská epopej. Plátna pro vlastenecké dílo idealisty Muchy vyrobila továrna na plachty
V pražském Klementinu byla v roce 1919 zahájena výstava pěti obrazů z cyklu Slovanská epopej. Významné momenty z dějin Slovanů a českého národa namaloval Alfons Mucha, ikonický tvůrce pařížské secese. Projekt financoval americký rusofil Charles R. Crane a na malířovo přání Slovanskou epopej darovali Praze. Vymínili si, že pro ně město postaví výstavní síň. Mucha snil o pavilonu na Petříně, který by se stal zároveň mezinárodním centrem slovanstva.
Dvacet obrazů o velikosti až 6x8 metrů vznikalo na zámku Zbiroh skoro osmnáct let. Plátna vyrobila továrna na lodní plachty a modelem stáli například obyvatelé Zbirohu nebo malířovy děti.
Čtěte také
Muchův svébytný styl a propojování dějin s mýty se ocitá mimo jakékoli škatulky a ignoruje moderní směry. Část umělecké obce ale záměr špatně pochopila. Doma není nikdo prorokem.
Nekritický obdiv vyvolají obrazy „Slavnost Svantovítova na Rujáně“, „Zrušení nevolnictví na Rusi" a trilogie „Kouzlo slova“ až ve Spojených státech. Na novou pražskou výstavní síň Epopej stále čeká.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
