Slovanská epopej. Plátna pro vlastenecké dílo idealisty Muchy vyrobila továrna na plachty

V pražském Klementinu byla v roce 1919 zahájena výstava pěti obrazů z cyklu Slovanská epopej. Významné momenty z dějin Slovanů a českého národa namaloval Alfons Mucha, ikonický tvůrce pařížské secese. Projekt financoval americký rusofil Charles R. Crane a na malířovo přání Slovanskou epopej darovali Praze. Vymínili si, že pro ně město postaví výstavní síň. Mucha snil o pavilonu na Petříně, který by se stal zároveň mezinárodním centrem slovanstva.

Dvacet obrazů o velikosti až 6x8 metrů vznikalo na zámku Zbiroh skoro osmnáct let. Plátna vyrobila továrna na lodní plachty a modelem stáli například obyvatelé Zbirohu nebo malířovy děti.

Čtěte také

Muchův svébytný styl a propojování dějin s mýty se ocitá mimo jakékoli škatulky a ignoruje moderní směry. Část umělecké obce ale záměr špatně pochopila. Doma není nikdo prorokem.

Nekritický obdiv vyvolají obrazy „Slavnost Svantovítova na Rujáně“, „Zrušení nevolnictví na Rusi" a trilogie „Kouzlo slova“ až ve Spojených státech. Na novou pražskou výstavní síň Epopej stále čeká.

autor: Veronika Boušová
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.