Slovanská epopej. Plátna pro vlastenecké dílo idealisty Muchy vyrobila továrna na plachty

V pražském Klementinu byla v roce 1919 zahájena výstava pěti obrazů z cyklu Slovanská epopej. Významné momenty z dějin Slovanů a českého národa namaloval Alfons Mucha, ikonický tvůrce pařížské secese. Projekt financoval americký rusofil Charles R. Crane a na malířovo přání Slovanskou epopej darovali Praze. Vymínili si, že pro ně město postaví výstavní síň. Mucha snil o pavilonu na Petříně, který by se stal zároveň mezinárodním centrem slovanstva.

Alfons Mucha v rozhlasovém studiu (1932)

Dvacet obrazů o velikosti až 6x8 metrů vznikalo na zámku Zbiroh skoro osmnáct let. Plátna vyrobila továrna na lodní plachty a modelem stáli například obyvatelé Zbirohu nebo malířovy děti. Muchův svébytný styl a propojování dějin s mýty se ocitá mimo jakékoli škatulky a ignoruje moderní směry.

Část umělecké obce ale záměr špatně pochopila. Doma není nikdo prorokem. Nekritický obdiv vyvolají obrazy „Slavnost Svantovítova na Rujáně“, „Zrušení nevolnictví na Rusi" a trilogie „Kouzlo slova“ až ve Spojených státech. Na novou pražskou výstavní síň Epopej stále čeká.

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Veronika Boušová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...