Schováváme si naději, že budeme žít jako dřív, vysvětluje chování v pandemii psychiatr Cyril Höschl

Lidé v postižených oblastech, kde řádily povodně nebo tornádo, se po prvním šoku pustí do nápravy škod. Jak je možné tento proces psychicky zvládnout a co prožívají lidé, kterých se to bezprostředně týká? „V různých situacích je průchod emocí různý. Některé jsou situace náhlé, některé jsou více očekávané, například zhoubné onemocnění,“ vysvětluje Cyril Höschl na Dvojce.

Fáze adaptace: popření, deprese, poté humor

Přesto se dají fáze adaptace rozdělit. Lidé mají nejprve pocit, že to není pravda, to je podle Höschl první obranná reakce. Je to snaha popřít a vyvolat naději, že je to jinak.

Cyril Höschl popisuje, jak lidé prožívají okamžitou tragédii a dlouhodobou psychickou zátěž například v době pandemie|foto:Elena Horálková, Český rozhlas

 „Poté zjistíte, že je to pravda a zhroutí se svět. V tom zoufalství začnete iracionálně smlouvat. Už nikdy nebudu kouřit, budu užívat léky, popisuje psychiatr v pořadu Jak to vidí. 

„Další fáze je přijetí, zjistíte, že se s tím nedá nic dělat. Začnete se adaptovat. Nastoupí rozum a zjistíte, že se s tou situací dá žít.“ Lidé v této fázi dokáží o své situaci mluvit, dokonce s humorem. „Schopnost adaptace člověka je obrovská.“ 

Koronavirus vs. tornádo

Jak se tyto fáze dají chápat v souvislosti s epidemií koronaviru? „Na covid si zvykáme už druhým rokem a většina lidí se s tím naučila žít, přestože nám chybí hospody a sportování,“ vysvětluje psychiatr. Jsme schopni odložené satisfakce. „Schováváme si naději, že budeme žít, jako dřív,“ říká v rozhovoru se Zitou Senkovou. Ale při tornádu je to jiné a fáze adaptace na situaci jsou rozdílné. „Zoufalství přichází během okamžiku,“ uzavírá psychiatr Höschl.

Další témata: jaká by měla být odpověď na nenávist v souvislosti s hromadnou vraždou v Norsku, která se udála před deseti lety; co by pomohlo lidem zvládnout psychické trauma zažívané při živelné pohromě.