Šalamounský výrok

18. červen 2014

Nečekanému a moudrému rozhodnutí ve zdánlivě neřešitelném sporu se říká podle krále Šalomouna, či chcete-li Šalamouna, ke kterému si lidé chodili pro spravedlivé rady.

Šalomoun byl synem krále Davida (toho, co v mládí přemohl Goliáše) a jedné z jeho žen jménem Batšeba.

Šalomoun žil ve městě Jeruzalémě. Tenkrát k němu přišel bůh a zeptal se ho: „Jaký dar by sis přál? Chtěl bys usednout na trůn? Nebo raději něco jiného?“

„Jsem příliš mladý na to, abych byl vládcem, a mám se ještě hodně co učit,“ odpověděl Šalomoun, „přál bych si spíš, abys mi dal moudrost a já mohl jednou vládnout dobře a spravedlivě.“

Bůh byl jeho odpovědí velmi potěšen. „Mohl jsi požádat o bohatství, slávu či smrt svých nepřátel, ale protože jsi vyslovil toto přání, udělám tě nejmoudřejším člověkem na světě. K tomu ti daruji i bohatství a slávu. Navíc se dožiješ vysokého věku.“

Spor dvou matek o jedno dítě

Lidé se ke králi Šalomounovi přicházeli pro spravedlivé rady. Nejznámější šalamounské rozhodnutí je to, jak chytře a vtipně rozsoudil dvě matky, které se hádaly o dítě.

To bylo tak: Dvěma ženám-nevěstkám, které spolu žily v jednom domě, se současně narodily děti. Jedno z nich však zemřelo. Jeho matka nenápadně sebrala děcko kamarádce a své mrtvé dala místo něho. Nešťastná matka samozřejmě poznala, že mrtvý chlapeček není její, a chtěla zpátky svoje dítě.

Šla se svěřit králi Šalomounovi. Ten se dlouze zamyslel a pak přikázal: „Rozsekněte to živé děcko vedví. Když se nemůžou dohodnout, ať si každá vezme polovic!“

Pravá matka úpěnlivě prosila, ať dítě nechají žít a ať ho dají raději její sokyni. Tak král Šalomoun hned poznal, která z žen dítě skutečně porodila, a rozkázal, ať zlodějka chlapce okamžitě vrátí. A odtud pocházejí rčení šalamounské rozhodnutí, šalamounský výrok.

Hádanky královny ze Sáby

Šalomounova sláva se rozšířila i do dalekých zemí. Doletěla až k milostivým uším panenské královny ze Sáby. Chtěla se na vlastní oči přesvědčit, jestli je pravda, co se říká, a tak sepsala seznam nejtěžších hádanek, které ji napadly, a vydala se s karavanou velbloudů naložených vzácnými dary na dlouhou cestu.

Vzácnou návštěvu Šalomoun jaksepatří uvítal a hádanky vyluštil všechny správně. Královna ze Sáby odevzdala Šalomounovi dary, které s sebou přivezla: vzácná koření, drahokamy a zlato.

Šalomoun bývá líčen jako moudrý, spravedlivý a zbožný král. Na druhou stranu těžko říct, jak se Hospodinu líbilo to, jak drsně dokázal bojovat o moc. Nebo to, že na stavbu Jeruzalémského chrámu, který dal zbudovat ke slávě boží, nasadil tři tisíce otroků, a ti tam dřeli sedm let. A také to, že některá boží přikázání zasklil docela: měl tři stovky manželek

autoři: Jitka Škápíková , Helena Petáková , Dan Moravec
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.