Šalamounský výrok
Nečekanému a moudrému rozhodnutí ve zdánlivě neřešitelném sporu se říká podle krále Šalomouna, či chcete-li Šalamouna, ke kterému si lidé chodili pro spravedlivé rady.
Šalomoun byl synem krále Davida (toho, co v mládí přemohl Goliáše) a jedné z jeho žen jménem Batšeba.
Šalomoun žil ve městě Jeruzalémě. Tenkrát k němu přišel bůh a zeptal se ho: „Jaký dar by sis přál? Chtěl bys usednout na trůn? Nebo raději něco jiného?“
„Jsem příliš mladý na to, abych byl vládcem, a mám se ještě hodně co učit,“ odpověděl Šalomoun, „přál bych si spíš, abys mi dal moudrost a já mohl jednou vládnout dobře a spravedlivě.“
Bůh byl jeho odpovědí velmi potěšen. „Mohl jsi požádat o bohatství, slávu či smrt svých nepřátel, ale protože jsi vyslovil toto přání, udělám tě nejmoudřejším člověkem na světě. K tomu ti daruji i bohatství a slávu. Navíc se dožiješ vysokého věku.“
Spor dvou matek o jedno dítě
Lidé se ke králi Šalomounovi přicházeli pro spravedlivé rady. Nejznámější šalamounské rozhodnutí je to, jak chytře a vtipně rozsoudil dvě matky, které se hádaly o dítě.
To bylo tak: Dvěma ženám-nevěstkám, které spolu žily v jednom domě, se současně narodily děti. Jedno z nich však zemřelo. Jeho matka nenápadně sebrala děcko kamarádce a své mrtvé dala místo něho. Nešťastná matka samozřejmě poznala, že mrtvý chlapeček není její, a chtěla zpátky svoje dítě.
Šla se svěřit králi Šalomounovi. Ten se dlouze zamyslel a pak přikázal: „Rozsekněte to živé děcko vedví. Když se nemůžou dohodnout, ať si každá vezme polovic!“
Pravá matka úpěnlivě prosila, ať dítě nechají žít a ať ho dají raději její sokyni. Tak král Šalomoun hned poznal, která z žen dítě skutečně porodila, a rozkázal, ať zlodějka chlapce okamžitě vrátí. A odtud pocházejí rčení šalamounské rozhodnutí, šalamounský výrok.
Hádanky královny ze Sáby
Šalomounova sláva se rozšířila i do dalekých zemí. Doletěla až k milostivým uším panenské královny ze Sáby. Chtěla se na vlastní oči přesvědčit, jestli je pravda, co se říká, a tak sepsala seznam nejtěžších hádanek, které ji napadly, a vydala se s karavanou velbloudů naložených vzácnými dary na dlouhou cestu.
Vzácnou návštěvu Šalomoun jaksepatří uvítal a hádanky vyluštil všechny správně. Královna ze Sáby odevzdala Šalomounovi dary, které s sebou přivezla: vzácná koření, drahokamy a zlato.
Šalomoun bývá líčen jako moudrý, spravedlivý a zbožný král. Na druhou stranu těžko říct, jak se Hospodinu líbilo to, jak drsně dokázal bojovat o moc. Nebo to, že na stavbu Jeruzalémského chrámu, který dal zbudovat ke slávě boží, nasadil tři tisíce otroků, a ti tam dřeli sedm let. A také to, že některá boží přikázání zasklil docela: měl tři stovky manželek
Související
-
Šalamoun
Šalamoun byl známý jako nejmoudřejší izraelský král. Z jeho jména, které můžete vyložit jako „mírumilovný“, vzniklo i příjmení Šalamon.
-
Proč se říká „začínat od Adama“
Začínat od Adama znamená vyprávět od prvopočátku. Genesis, První kniha Mojžíšova líčí, jak Bůh pět dní tvořil svět, a když už měl skoro hotovo, šestého dne stvořil ...
-
Zamilovaná dvojka: O Králi Šalamounovi a královně ze Sáby
Vybrané pasáže z biblické Písně písní, z románu Siegfrieda Obermeiera Šalamoun a královna ze Sáby a z knihy Roarka Bradforda Černošský Pán Bůh a páni Izraeliti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.