Richard Hindls: Větší inflaci než my má jen Pobaltí a Maďarsko. Kdo za to může?
Vysoké ceny energií nutí lidi šetřit. Firmy začínají propouštět a ekonomika oslabuje. Podle některých analytiků stojíme na prahu recese. Co to reálně znamená? Kdo za to nejvíce může? A jak se recesi na poslední chvíli vyhnout? Ekonom Richard Hindls v audiozáznamu ještě vysvětlí, jak nejlépe konsolidovat veřejné finance, a přiblíží i ekonomiku povolební Brazílie.
„Podle mého názoru čistě z formálního hlediska v recesi ještě nejsme,“ uklidňuje v pořadu Jak to vidí... ekonom Richard Hindls. „Český statistický úřad vydal včera první rychlý odhad výkonu ekonomiky po skončení předchozího čtvrtletí, současně vyšly odhady i pro Eurozónu a Evropskou unii jako celek. A žádné záporné hodnoty tam ještě nejsou.“
O technické recesi ekonomové hovoří v momentě, když dvě čtvrtletí po sobě hrubý domácí produkt klesá. Přesto lze signál zpomalení ekonomiky pozorovat už teď.
„Není sice tak výrazný, jako byl v době covidu. Ekonomikám se přece jen daří o něco lépe, byť jsou těžce svírány inflací, vysokými cenami energií a konflikty ve světě. Přece jen se ale neomezuje výroba, podniky běží. Proto pořád věřím, že to ještě lze odvrátit,“ doufá.
Můžeme si za to sami
Jak se recesi na poslední chvíli vyhnout, je ale podle Hindlse nesmírně obtížná věc. „Já sám jsem se domníval, že se inflace zastaví na 17 %. Potom ale začala přicházet čísla z Německa a ze západní Evropy, kde inflace začala růst přesto, že teprve teď Centrální evropská banka začala zvyšovat úrokové sazby. Míra inflace se už přehoupla přes 10 %. A to mě vede k myšlence, že to nekončí. Naopak myslím, že se to u nás vyhoupne až na 20 %.“
Čtěte také
I s aktuálními 18 % je Česká republika pátou zemí s nejvyšší mírou inflace. Hůře jsou na tom už jenom pobaltské státy a Maďarsko. „Když bych měl být trošku ošklivý, tak si za to můžeme sami. Nechali jsme to strašně dlouho být. Byli jsme liknaví. Deset měsíců se nedělo nic. Mohlo se snížit DPH, podpory pro podniky nebo domácnosti mohly přijít dřív...“
Oproti tomu jediné opatření, které se zavedlo, bylo snížení spotřební daně na benzin a naftu. „To ale bylo tak neúčinné a nepraktické, že to žádnou zásadní změnu stejně nepřineslo. Tady jsou podle mě kořeny problému. Paradoxní na tom je, že z hlediska energetické soběstačnosti jsme pátou nejlepší zemí v rámci EU. Bohužel ji ale natolik přerozdělujeme přes různé burzy v Evropě, že je pak tak drahá.“
Jakou cenu zaplatíme?
Cena za snížení inflace bude muset být rozpočtová. „Budeme muset přispívat nejrůznějším subjektům a hráčům na ekonomickém poli. Pokud ale opatření nebudou dostatečně účinná, pokud bude rozpočtová politika i expanzivní, tak to zase začne posilovat inflaci,“ upozorňuje ekonom.
Jak dlouho ale případná recese potrvá, jak hluboká bude, by bylo podle Hindlse věštění z křišťálové koule. „Pořád doufám, že se podaří udržet nulový nebo lehce kladný, slabě zelený růst tempa růstu hrubého domácího produktu. Samozřejmě ale nemůžu vyloučit ani opak. Ani ne tak s ohledem na naši ekonomiku jako spíše na to, že pokud by se to rozlilo po Evropě, tak potom to pochopitelně zasáhne i nás.“
Související
-
Richard Hindls: Nejde jen o covid, ropu nebo úrokové sazby. Roli hraje i psychologická inflace
Míra inflace v České republice dosáhla v květnu rekordních 16 %. Po pobaltských státech jde tak o 4. nejvyšší inflaci v celé Evropské unii. Jak se bude situace vyvíjet dál?
-
Lukáš Kovanda: Nespokojenost lidí roste, vláda ale nekoná. I když hlavní inflační úder teprve přijde
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy je inflace nespravedlivá v tom, že bohatí dále bohatnou a chudí chudnou. Proč podle něj vláda lidem více nepomáhá?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.