Přepis Richard Hindls – 2. listopadu 2022

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo půl deváté, Zita Senková přeje všem příjemný poslech. Je tady čas vyhrazený na pravidelný rozhovor v souvislostech. Jsem ráda, že pozvání opět přijal Richard Hindls, ekonom a statistik, emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Buďte vítán, pane profesore.

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
Děkuju, dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Dobrý den. Zeptám se vás například na to, zda jsme již vstoupili do recese, jak se domnívají někteří analytici, jak konsolidovat veřejné finance, zda spotřeba domácností zůstane v kleštích inflace, a podrobněji se podíváme také na ekonomiku povolební Brazílie. Nerušený poslech.

/znělka/

Státní rozpočet na příští rok prošel minulý týden v prvním čtení ve Sněmovně. Deficit má podle návrhu vlády představovat 295 miliard korun. Pro letošní rok počítá schválený novelizovaný rozpočet, který ještě čeká na podpis prezidenta, se schodkem 375 miliard. Možná ještě dodám pro kontext, že vlastně známe i schodek státního rozpočtu ke konci října, ten vzrostl na 286,7 miliardy korun. Co pro nás, pro občany, znamenají tato čísla, pane profesore?

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
Tak určitě to není příliš dobrá zpráva, je to takový signál, že v ekonomice všecko v pořádku není, a bohužel v tom zdaleka nejsme sami, kdyby to bylo jenom u nás. Je to takový signál, že ekonomika se potýká s celou řadou problémů a musí je řešit fiskálním způsobem. Tzn. nalévat peníze tam, kde je to zapotřebí. Druhá věc je, jestli se to dělá úplně na ta správná místa, kam se nalévá, jestli se to dělá tak, že to má nějakou perspektivu. Já vždycky v téhle souvislosti si spíš kladu otázku, jestli dlouhodobě tahleta věc je udržitelná, protože to, že máme teď nějaké problémy, víme. To, že jsme měli s covidem, 2 roky covid, teď zase Ukrajina, ropa, energie, to víme také a to se v ekonomice stává, byť ty faktory jsou zcela mimoekonomické nebo téměř zcela mimoekonomické. Ale bohužel tady je otázka toho, za jak dlouho se z toho dostaneme, a to si myslím, že je možná důležitější než ta čísla, o kterých jste hovořila a která se stejně ještě změní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Odpovídá ten měnově politický mix situaci?

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
Já si myslím, že z hlediska toho, že se zadlužujeme, to určitě dobrá zpráva není, spíš si myslím, že ta opatření, která se přijímala, přišla velmi pozdě. Tak si myslím, že té situaci úplně neodpovídají, protože je to takový mix reality a zbožných přání. To, co se třeba teď odehrává kolem té mimořádné daně nebo daně z neočekávaných zisků, abychom to řekli přesně, je opravdu někde na hranici reality a zbožných přání, protože těch vysněných 85 miliard, byť ještě ani není domluveno v parametrech, si myslím, že velkou realitu nenabízí. A že ta skutečnost příštího roku bude asi trošku jiná. Tzn. příjmová strana, která je důležitá v rozpočtu, asi projde ještě nějakými výraznými změnami. Bohužel.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak hodnotíte hlavní rozpočtové priority na rok 2023, jak je formuloval premiér Fiala? Investice do obrany, dopravní infrastruktury a do vzdělávání a také jako mimořádnou investici označil rozsáhlou pomoc lidem a firmám, aby dokázali se vyrovnat s nárůstem cen energií.

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
To je asi všechno v pořádku, to v podstatě kopíruje to, myslím, lednové letošní programové prohlášení vlády, proti tomu asi nelze nic mít. Otázka je druhá, jaká bude realita. A tady už se začínají ozývat hlasy, jestli není namístě, jestli není čas otevřít už programové prohlášení vlády a některé parametry z něj změnit. To, že se udělá někde něco jinak, to není prohra. Prostě ta realita ekonomická je taková a čím dál tím hlasitěji se bohužel, já to v tuhle chvíli říkám také velmi nerad, bohužel se čím dál tím více blížíme k tomu, že bude muset dojít k úpravě daní, jakkoliv to v programovém prohlášení není, jakkoliv je to velmi nepříjemné, jakkoliv to nikdo nechce slyšet a já to skoro nechci říct. Tak bohužel ta situace je taková, že spravit těch 300, 350 nebo bavme se o jakémkoliv čísle miliard deficitu prostě už asi bez úprav daní nepůjde. To už nebude moct být kosmetická úprava, že někde zvedneme nebo nezvedneme spotřební daň a ušetříme 3, 4 miliardy korun. Tady už se bavíme o desítkách miliard. A bohužel si nemůžu odpustit tu superhrubou mzdu, protože jestliže teď hledáme úspory v řádu stovky miliard, tak je to právě 100 miliard toho zrušení superhrubé mzdy. A tenkrát existoval závazek, že do dvou let se k tomu vrátíme, ty 2 roky jsou právě teď, nic se neděje a podle mě nebude žádná špatná věc přiznat, že by asi k té úpravě daní mělo dojít. Ostatně už to říká většina ekonomů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Sdílíte, pane Hindlsi, přesvědčení některých analytiků, že už jsme vstoupili, naše ekonomika, do recese?

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
Já jsem o tom přemýšlel, když jste měla ten úvodní vstup a představovala jste mě tady, tak jste tuhle větu použila, když to řeknu z čistě formálního hlediska, tak zatím ne, protože včera vydal ten Český statistický úřad tzv. flash, tzn. ten první rychlý odhad výkonu ekonomiky, který se vždycky objevuje 30., ve včerejším případě 31 dnů po skončení předchozího čtvrtletí. Teď současně vyšly tyhle, použiju znovu to slovo flash, odhady i pro eurozónu a Evropskou unii jako celek, žádné záporné hodnoty tam ještě nejsou, my hovoříme o technické recesi v momentě, kdy dvě čtvrtletí po sobě začne hrubý domácí produkt klesat, ale signál zpomalení ekonomiky tady je. Není tak výrazný, jako byl v době covidu, těm ekonomikám se přece jen daří o něco lépe, byť jsou těžce svírány tím, co jste říkala na začátku, inflace, energie atd., konflikty ve světě, ale přece jen se neomezuje výroba, přece jenom podniky nějakým způsobem běží, i když ne úplně asi vesele, a proti covidu se ta ekonomika tolik zase nezpomalila. Já chci pořád věřit, že do té recese, ono je to teď těžké vysvětlovat z principu toho, co je vlastně hrubý domácí produkt, ale řekněme, je to zpomalení ekonomiky, nebo dokonce její pokles, si myslím, že pořád ještě odvrátit lze a že by to úplně takhle dopadnout nemuselo. Ale zpomalení určitě ano.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jak se jí tedy vyhneme, řekněme, na poslední chvíli?

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
No, tohle je strašně těžká věc. Když jsme spolu mluvili naposledy, já jsem v té době už měl pocit, že ta inflace na vrcholu je a že se kolem těch 17 %, to je jeden z těch prvků, o kterých se teď asi budeme bavit, že se míra inflace někde u těch 17 % zastaví. Potom jsem vlastně začal vnímat čísla, která přicházela z Německa, ze západní Evropy, kde ta inflace začala růst přesto, že teprve teď Centrální evropská banka a další banky na západ od nás začaly zvyšovat úrokové sazby mnohem později než my, tak teprve teď ta inflace začne skutečně růst, přehoupla se už přes 10, míra inflace, tedy přesněji řečeno, přes 10 %.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
To je ten unijní průměr.

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
Ano, přesně tak. Anebo stejně tak průměr eurozóny. A to mě přivedlo k myšlence, že ta inflace ještě nekončí, a jakkoliv jsem si sám myslel, že už to kolem těch 17 % zůstane na nějaký část, tak teď se obávám, že to na těch 20 vyskočit může. Jenom pro informaci, poslední míra inflace byla 18 % měsíční meziroční, kterou vydal Český statistický úřad. 10. listopadu vydá další hodnotu, já se obávám, že nebude nižší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče inflace, tak s těmi aktuálními 18 % jsme pátou zemí, co se týče nejvyšší inflace v Evropské unii, hůře jsou na tom jen pobaltské země a Maďarsko. Zůstaňme teda ještě, když už jsme otevřeli téma inflace, pane Hindlsi, čím je ta tuzemská inflace specifická? Pořád se o tom mluví, přece jenom ta míra inflace v zemích eurozóny je nižší. Co všechno se do toho promítá?

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
Tak kdybych měl být trošku ošklivý, tak my jsme to úplně nechali být. 10 měsíců se kolem toho nedělo nic.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se mělo stát?

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
Měla se třeba možná snížit DPH, možná měly přijít ty podpory, které jsou teďko, ať už pro podniky, nebo pro domácnosti, měly přijít dřív. Energie, když se podíváme na to, jak to fungovalo v té době třeba v Polsku, v Německu, tam ty zásahy byly mnohem razantnější a přišly mnohem dřív. Tady ten náš problém se nechával stále jaksi odkládat, docházelo k tomu, že se čekalo, že se to nějak zastaví, my jsme bohužel velmi závislí na tom, co se děje kolem nás, zejména Německo prostě atd., výsledkem je, že naši lidé v příhraničních oblastech začínají masově jezdit do Polska, protože tam na benzín, potraviny je ta situace DPH úplně jiná, a přesto to Poláci vydrží. My jsme něco podobného asi měli začít dělat také. Jediné to opatření, které přišlo zjara, to bylo snížení spotřební daně na benzín a naftu, ale to bylo tak neúčinné a prakticky nějakou žádnou zásadní změnu toho nepřivedlo, že tam si myslím, že jsou ty kořeny. Druhá věc je, že my jsme z hlediska, řekněme, energetické soběstačnosti na tom, vy jste řekla, že jsme pátá nejhorší země v inflaci, tak jsme zase pátá nejlepší země v soběstačnosti s energiemi. My máme hodně energií. Ale bohužel je všelijak přerozdělujeme přes ty různé burzy v Evropě a výsledkem je, že máme energie tak drahé, jaké máme, zatímco to zastropování v těch jiných zemích se pohybuje někde na úrovni koruny, dvou, tří, čtyř, tak my jsme na šesti a to ještě konečná cena samozřejmě není. Takže z tohohle pohledu ta inflace nás bude drtit ještě nějakou dobu, a jakkoliv říkám, že jsem si před měsícem, dvěma myslel, že se na těch 17 % zastavíme, tak bohužel mám obavu, že ne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Jaká bude takříkajíc cena za snížení inflace?

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
No, ta je rozpočtová samozřejmě, protože budeme muset přispívat nejrůznějším subjektům a hráčům na ekonomickém poli, a druhá věc, je to zase opačný efekt, protože pokud ta opatření budou nedostatečně účinná na straně rozpočtu, pokud ta rozpočtová politika bude expanzivní, tak to zase začne posilovat inflaci, takže z tohohle pohledu je to velmi problematické. Já si teď neumím úplně dát dohromady názor, co teď udělá centrální banka, jestli na tom zasedání, které bude za pár dnů, na tom listopadovém měnovém zasedání, jestli zvýší úrokové sazby. Já si myslím, že nepatrně ano, protože ta inflace se nám přece jenom trošinku jaksi nezastavuje, když to řeknu pozitivně, ona nám spíš roste.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Měla by tedy Česká národní banka přehodnotit svou dosavadní strategii?

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
Tak ona má takovou strategii, která asi v současné době odpovídá tomu, co se ve světě nebo v Evropě aspoň, řekněme, děje, protože ona nasadila vysoké, na můj vkus až příliš vysoké, úrokové sazby zjara. Dostala se velmi rychle až na těch 7 % reposazby, kde je dneska, a pak se to od toho června jakoby zastavilo, myslím, že ta zasedání byla dvě měnová, kde se nechala ta sazba na 7 %. Jsou už dneska země, které mají vyšší sazby, my se možná budeme bavit o Brazílii za chvíli, tak se k tomu můžeme vrátit na chvilinku, je to Maďarsko atd., ale jsou země, které ty sazby mají nižší a mají nižší inflaci. Tak já si myslím, že to, že ona v tuhletu chvíli v uvozovkách odpočívá, že nechala tu reposazbu na 7 %, je rozhodnutí správné, ale nemám teď pevný názor na to, co se stane v listopadu nebo na tom dalším zasedání.

/znělka/

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Se svými názory na ekonomickou situaci se s námi dělí ekonom a statistik Richard Hindls. Odrazila se ta situace, kterou jsme už popsali, inflace, možná blížící se recese, v číslech z trhu práce, pane profesore?

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
Tam se kupodivu zatím neodrazila, my se pořád drží mezi těmi 3 a 4 %, což je enormně dobré číslo v rámci Evropy a asi celého světla. Samozřejmě, že už se objevují názory, že pokud se ekonomika do recese dostane a podniky nebudou schopny už čelit třeba vysokým cenám energií, surovin, řekněme, vysokým dalším věcem, které přináší inflace, že se tohleto může stát, že se bude muset začít propouštět nebo některé podniky už nebudou schopny unést tuhletu váhu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Už se tak děje.

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
Už se tak děje, tak to samozřejmě tu míru nezaměstnanosti může zhoršit, ale pořád si nemyslím, že bychom se dostali někam do tak špatných čísel, s jakými jsme nyní s inflací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Bylo by věštěním z křišťálové koule, pane Hindlsi, zeptat se, pokud ta recese tedy nastane, jaká bude, jestli bude mírná a hlavně jak dlouho potrvá?

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
No, já jsem pořád toho názoru, že se možná ani k té recesi nedostaneme, že se podaří, řekněme, udržet aspoň nulový nebo lehce kladný, slabě zelený růst tempa růstu hrubého domácího produktu. Samozřejmě nemůžu vyloučit ani opak, a to snad ani ne s ohledem na naši ekonomiku, která se stále ještě nějak drží v těch číslech, jako spíš na to, že pokud by se to rozlilo po Evropě, tak potom pochopitelně to zasáhne i nás. Pořád to berme tak, že prostě jsme jenom malým hráčem v Evropě, sice jsme středně velkým státem, ale přece jen ekonomicky jsou tady jiní hráči, Francie, Německo, Británie, Itálie, Španělsko, velké ekonomiky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Podle nejnovějších dat Eurostatu, Evropského statistického úřadu, růst zpomaluje, ale ten ekonomický vývoj v jednotlivých zemích se liší. Třeba ekonomiky v eurozóně mírně rostly, naopak ekonomika v Lotyšsku výrazně poklesla, pod tlakem je celé Pobaltí. Jak se vůbec tedy ekonomika Evropské unie vyrovná s těmi negativními důsledky vysoké inflace i rostoucích úrokových sazeb?

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
Rozdíly budou vždycky, pobaltské země prakticky třeba ze začátku vůbec nepřistoupily ke zvýšení úrokových sazeb, takže jim ta inflace skutečně přesáhla těch 20 %. Ty rozdíly mezi zeměmi jsou různé a také nezapomeňme, že oni do toho problému ať už s covidem, nebo potom s válkou na Ukrajině, s energiemi atd., že ty země do toho vstupovaly také z rozdílné startovní čáry. Nelze srovnávat třeba ekonomiku německou a ekonomiku španělskou, byť jsou to velké ekonomiky. No, ale oni přistupovali do těch věcí s úplně rozdílným dluhem, s úplně rozdílnou strukturou hospodářství, s úplně rozdílnou zaměstnaností nebo nezaměstnaností. To je v ekonomii úplně normální věc, že se velmi strukturálně liší od sebe ty země z hlediska těch základních ekonomických parametrů. Když jste se ptala na to, co se s tím teď stane, tak Evropská unie se snaží, snaží se najít nějaké, řekl bych, poměrně liknavě a ne úplně přesvědčivě společná řešení pro plyn, pro elektrickou energii, pro energie vůbec, snaží se najít nějakou míru krocení inflace, ale bude to velmi obtížné a pořád si myslím, že hodně bude záležet na těch národních rozhodnutích, jakkoliv třeba země eurozóny jsou omezeny v tom, že mají jednu měnu, a tudíž jsou řízeny trošku jiným způsobem, tak si pořád myslím, že tahleta věc bude stále rozdílná v těch zemích, a my bohužel jsme takovou zemí, která k tomu přistoupila příliš liknavě na začátku, to se nám teď vrací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Může naší ekonomice, pane Hindlsi, pomoci, když se naše tuzemské firmy zapojí do poválečné obnovy Ukrajiny?

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
No, tak to je teď taková věc, o které se hodně hovoří. Já si nemůžu odpustit srovnání, že jsme se zapojili do obnovy Iráku a všech těchhle zemí, kde jsme se taky angažovali, nezapojili jsme se vůbec. Já si myslím, že ta situace je taková, samozřejmě ta myšlenka je dobrá, lze ji jenom pochválit, ale protože nejsme tím hlavním evropským hráčem, tak si myslím, že to budou zase trošku jiní, kteří v té obnově Ukrajiny, a doufejme, že už brzo k ní dojde, kdoví, jak ta věc ještě dlouho bude trvat, ale pořád si myslím, že až na to skutečně dojde, tak si myslím, že daleko větší roli tam budou hrát ta Německa, Španělska, ty různé Itálie, Británie, Spojené státy. To si myslím, že na nás úplně nebude to hlavní, že my bysme byli ti, kteří obnoví ukrajinské hospodářství nebo celou infrastrukturu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Co se týče té politické roviny, řekla bych, že tam jsme naopak na rozdíl od mnoha západních zemí podstatně aktivnější. Jak to vnímáte?

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
Nás se to taky trošku víc týká, protože to je, nevím, kolik, 800 km od nás už vlastně nebo takovou nějakou vzdálenost a pochopitelně máme taky navíc úplně jiné zkušenosti se sovětským režimem, než mají ty západní země, ta ostražitost je u nás logicky vyšší. Máme velmi negativní zkušenosti, ale pořád si myslím, že v ekonomice rozhodují velcí hráči, a to my bohužel v tuhletu chvíli nejsme. Jakkoliv ta naše pomoc je velmi nejenom symbolická, ale je velmi výrazná prakticky, tak si myslím, že až to potom nastane, doufejme, že už brzy, ta situace, že se začne něco dít na jiném principu než dosud, tak si myslím, že také nebudeme ti první na cílové pásce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Názory ekonoma a statistika Richarda Hindlse.

/znělka/

Brazilský prezident Jair Bolsonaro včera poprvé vystoupil na veřejnosti od své porážky v nedělních prezidentských volbách. Vítězi Luisi Ignaciovi Lulovi da Silva sice nepogratuloval, nicméně slíbil dodržovat ústavu. Jakou roli hrála v kampani před brazilskými prezidentskými volbami právě ekonomická témata?

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
To je moc hezká otázka. On Lula da Silva vlastně už prezidentem byl, tuším, v letech 2003-10 nebo 11. On se vlastně tenkrát zasloužil o poměrně rychlé vyvedení Brazílie z ekonomických problémů. Výrazně snížil nezaměstnanost, on je takový mírně levicově umírněný, bych řekl, a jeho sociální opatření, která, řekněme, kolem roku 2006, 7, 8, kdy prezidentem byl, Brazílii vyvedla až na šesté místo světové ekonomiky. V současné době trošku ztratila, je asi desátá, jedenáctá, ty žebříčky jsou různé z pohledu absolutního hrubého domácího produktu, z pohledu hrubého domácího produktu, na hlavu jsou někde 50. za námi, je to veliká země, přes 200 000 000 obyvatel, takže on z tohohle pohledu vyvedl tu Brazílii svými sociálními opatřeními z určitých problémů, které Jižní Ameriku provázely počátkem milénia, počátkem tohoto tisíciletí. Jaký bude v tuhletu chvíli, těžko říct, protože ekonomika se za tu dobu posunula. Současně on také zestárl, už není úplně mladý, ale to nechme stranou, nicméně si myslím, že v současné době, už jsem tady dneska několikrát použil slovo startovní čára, Brazílie nestojí úplně špatně. Ukázalo se, že konflikty, které vyvolal ukrajinsko-ruský problém a které velmi zatěžují Evropu, obrátily poměrně výrazně pozornost na právě Brazílii. Brazílii se docela daří teď získávat v mnohem větším rozsahu než kdykoliv předtím zahraniční investice, protože řada investorů hledá právě v Brazílii nějakou možnost, je to bohatá, surovinově zásobovaná země, je to země s velkým zemědělstvím, je to obrovská země pro cestovní ruch prostě a podobně, a to se všechno teď odráží v tom, že Brazílie stojí na docela dobré startovní čáře. V těch ostatních parametrech je trošku podobná nám, má také vysokou inflaci, možná o něco nižší než my, má vysokou nezaměstnanost na rozdíl od nás, je zadlužená více než my, to všechno tam bylo, ale myslím si, že podmínky pro to, aby Lula da Silva s tím něco udělal, teďko docela příznivé jsou. Pokud jde o to, jak si Brazílie povede, řekněme, v rámci světové ekonomiky, těžko říct, pořád je tady takové to souručenství, kterému se říká BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína, Jižní Afrika, abych to dal dobře dohromady, ta písmena), no a třeba ve vztahu k Číně, která je v tom na čtvrtém místě, v tom slově, v tom konglomerátu, tak Čína je dneska obrovským obchodním partnerem Brazílie. Brazílie vyváží třetinu svých věcí do Číny přes tu obrovskou jeho grafickou vzdálenost a tady si myslím, že my třeba máme dluh, protože náš obrat obchodu, ať už vývoz, dovoz, v Brazílii se pohybuje někde kolem sedmi miliard korun ročně a jenom pro srovnání, aby si posluchači mohli udělat obrázek, zhruba stejný obrat výměny zboží máme s Lucemburskem. To má 600 000 obyvatel. Jeho velikost přesně neznám, ale Brazílie je, tuším, pátá největší země světa do počtu obyvatel i do rozlohy a my máme s Brazílií zhruba stejnou obchodní výměnu jako s Lucemburskem. Tady se ukazuje to, co už se říkalo asi před možná 10 lety, my se stále hodně orientujeme na Evropskou unii. Teď jsme se dostali nějakých problémů, které nás pohlcují, ale jsou tady země právě i mimo Evropskou unii a to je třeba Brazílie, kde by tu, řekněme, ekonomickou diplomacii bylo docela dobře napřít. Já vím, že to není jednoduché, je to daleko, je to země velmi rozmanitá, úplně jinak kulturně postavená, než jsme my, jazykově velmi vzdálená, prakticky tam dominuje jenom portugalština, slabá znalost angličtiny prostě a podobně, ale pořád si myslím, že tohle jsou teritoria, kde by naše ekonomika, jakkoliv je malá a musí překonávat třeba ty transakční náklady, tak by se orientovat měla. A jestli máme stejný obrat s Brazílií jako s Lucemburskem, tak to asi dobře není.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Mimochodem, asi ve Venezuele, velmi těžce a dlouze zkoušené, by rádi, kdysi to byla čtvrtá největší ekonomika Jižní Ameriky, možná nejenom Jižní, potýká se s vleklou krizí sociální, politickou, ekonomickou, rádi by asi slyšeli vlastně podobně nadějné vize, jak jste popsal v případě Brazílie, takže tygr se vrací?

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
Já nevím, jestli je to úplně tygr, pokud jde o tu Venezuelu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Myslím Brazílii.

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
Jo, jasně. Teď jsem zahlédl nějaké první poznámky po těch volbách, tak myslím, že oba z těch kandidátů, nebo jeden už je vítězem a druhý poraženým, se poměrně v minulosti distancovali od režimu ve Venezuele. Oni si drží svoji politiku. Oni mají mnohem blíž k těm ostatním zemím, byť jsou jedinou zemí, která mluví portugalsky, tak z tohohle pohledu si myslím, že Brazílie nevím, jestli se stane úplně tygrem. Ona zase tak nemá třeba strukturovaný průmysl, je hodně postavená na nerostech a podobně, nemá tak dobře vzdělané obyvatelstvo, na co jsme zvyklí třeba v Evropě, je tam obrovská řada sociálních problémů ve všech těch favelech a jiných místních uskupeních, byly tam nějaké korupční problémy, tam je největší firma, která se zabývá petrolejářstvím, Petrobras, a tam právě byly nějaké problémy, které toho současně nově zvoleného prezidenta, pokud si pamatuju, asi před 10 lety dokonce na nějakou dobu přivedly do vězení, tak nechci tohleto úplně hodnotit, byl jsem tam jednou v životě, ale myslím si, že úplně tygr to nebude.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Kdybyste možná porovnal, jestli to lze, právě to seskupení BRICS a třeba G7 nebo G20.

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
No, tak v G20 samozřejmě je to už velmi heterogenní konglomerát, v té, řekněme, G7 je to mnohem... 7 nejvyspělejších zemí. No, některé jsou vlastně v BRICSu i v té G7, těžké je to porovnávat. Těch, řekněme, 5 zemí, které tvoří, které jsou tak kulturně rozdílné a ekonomicky rozdílné, že nevím, nakolik se dají úplně považovat za jednotící celek, ale rozhodně jsou to země, se kterými je potřeba počítat, a trošku teď řeknu, napřít tam i náš pohled.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Konstatuje ekonom a statistik Richard Hindls. Děkuji za váš čas a vaše postřehy. Přeji hezký den.

Richard HINDLS, ekonom, emeritní profesor VŠE
Hezký den a také děkuji.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
Příjemný poslech dalších pořadů přeje Zita Senková.

Pořady Českého rozhlasu automaticky přepisuje aplikace Beey www.beey.io. Texty neprocházejí korekturou.