Richard Hindls: Jak se nacistická okupace podepsala na naší ekonomice?

„Řada podniků patřila židovské populaci, která tenkrát čítala několik set tisíc obyvatel Československa. A řada z těch lidí musela okamžitě odejít nebo byli posláni do koncentračních táborů a jejich majetek se dostal do rukou Němců,“ popisuje Richard Hindls|foto: Public domain

„Já bych to celé nazval obrovskou krádeží,“ odpovídá v pořadu Jak to vidí Richard Hindls. „Teprve v roce 1937 se československá ekonomika dostala na úroveň před Velkou hospodářskou krizí, až po zhruba osmi devíti letech. A jen jsme se dostali do dobré výchozí pozice, přišel další těžký úder.“

„Česká ekonomika utrpěla ztráty ve všech ohledech. Už odtržením Sudet došlo k odtržení velké části průmyslu, protože celá řada zpracovatelského průmyslu byla právě v Sudetech a často už v rukou německých bank. Řada vlastníků musela předat svůj majetek do německých rukou, arizovalo se.“

O tom se málo mluví

„Byl tady problém i s finančním trhem. Kurz mezi Německou říšskou markou a Československou korunou byl nastaven v poměru 10:1 z původních 7:1. To znamenalo znehodnocení české měny, což vyvolalo inflaci. O těchhle věcech se málo hovoří. Inflace protektorátu vzrostla o skoro 19 %.“

„Došlo také k tomu, že se v podnicích výroba orientovala především na válečný trh a stoupl podíl německých investic. Před válkou totiž německé investice představovaly poměrně velmi malý podíl, možná 7–9 % našeho hospodářství,“ upřesňuje emeritní rektor Vysoké školy ekonomické v Praze.

Zvýšení HPP

„Zejména po nástupu Heydricha přišlo Německo s určitými aktivitami vzhledem k dělnictvu, k odborům, ve snaze vylepšit podmínky odborů. Byl to takový cukr a bič,“ vysvětluje Rychiard Hindls|foto: Deutsches Bundesarchiv, Creative Commons Attribution Share Alike 3.0 Germany

„Na druhou stranu je pravda, že po počátečních problémech v ekonomice se začala kolem let 1941–1942 trochu rychleji zvyšovat hrubá průmyslová produkce. Právě se začátkem války proti Rusku, to vyžadovalo další zbraně.“

„Zejména po nástupu Heydricha přišlo Německo s určitými aktivitami vzhledem k dělnictvu, k odborům, ve snaze vylepšit podmínky odborů. Byl to takový cukr a bič. Ale peníze ze sejfů Národní banky odcházely do Německa. Takže jsme po válce měli velká aktiva v Německu. V roce 1945 byla československá ekonomika rozbořená, na předválečnou úroveň se dostala teprve v roce 1947.“

Další témata: prezidentské volby na Slovensku a slovenská ekonomika; proč automobilky zažívají pokles tržeb; možný vznik třetí největší banky v Evropě; ekonomika během protektorátu.