Eduard Stehlík: Háchovi nedocházelo, že jde jednat s gangstery

15. březen 2019

Připomínáme si 80 let od okupace nacistickým Německem a vzniku Protektorátu Čechy a Morava. Jak přijala československá armáda příjezd okupační armády a rozkaz nebojovat?

V ranních hodinách 15. března 1939 dorazily první německé okupační jednotky k okraji Prahy. Československé vojenské jednotky už pět hodin předtím obdržely rozkaz neklást odpor. Výzvu zachovat klid vysílal od časného rána i Československý rozhlas.

Běžný Čech byl v šoku. Spousta lidí si vůbec nebyla schopna představit, že po otřesu z Mnichovské dohody na podzim 1938, Hitler bez mrknutí oka tento dokument pošlape a bude se tvářit, že nic takového nikdy neplatilo,“ popisuje v pořadu Jak to vidí vojenský historik Eduard Stehlík.

Armáda okupaci očekávala

Pro vojáky to možná až takové překvapení nebylo. Už určité informace měli. Dokonce 14. března z Prahy odletěla skupina zpravodajských důstojníků – Moravec a jeho lidé – s důležitými materiály. A podařilo se převézt i část finančních fondů, které byly potom využity ve prospěch zahraničního odboje.“

Protektorátní prezident Emil Hácha a nacistický vůdce Adolf Hitler

Navzdory tomu jel prezident Hácha do Berlína jednat s Hitlerem s nadějí, že se může podařit nepříznivý vývoj událostí zvrátit. „Hácha vždycky byl špičkovým právníkem a mužem, který ctil pravidla slušného chování a společenské normy, a vůbec mu nedocházelo, že jde jednat s gangstery,“ myslí si Eduard Stehlík.

A přece se bojovalo

Navzdory frustraci naše armáda uposlechla rozkaz, aby se vzdala okupantům bez boje. Výjimkou byla vojenská posádka u Čajánkových kasáren na Ostravsku. Z obavy, aby Polsko nevyužilo situace a neukouslo si část Těšínska, obsazovali Němci tuto oblast už večer 14. března.

Českoslovenští vojáci pod vedením Karla Pavlíka se jim v tamních improvizovaných kasárnách postavili na odpor. Na německé straně se spekuluje až o 22 padlých, Češi měli dva raněné.

Tento boj o Místek je jediný, protože přišel před rozkazem nebojovat. Vojáci v okamžiku, kdy byli napadeni, se rozhodli bránit, přestože na to neměli výcvik ani dostatek prostředků.
Eduard Stehlík

 

Stejně tak se okupantům postavily jednotky generála Olega Sládka na Zakarpatské Rusi. Ty bojovaly dokonce až do 17. března, připomíná Stehlík hrdinství československých vojáků.

Další témata rozhovoru: Co nám dalo dvacet let v NATO a co jsme my dali alianci? A jak vhodné je přirovnávat jednání Poslanecké sněmovny k rozhodování o židovských transportech?

autoři: Věra Štechrová , Eduard Stehlík , and
Spustit audio

Související