Revma od Švejka po dnešek

25. červen 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Už Švejk trpící revmatismem si mazal koleno opodeldokem

Bolavé revmatické klouby trápí čím dál více lidí. Revmatická artritida je jednou z typických civilizačních nemocí. Dobře ji ale znali už naši předci a „slávu“ jí zajistil Jaroslav Hašek ve svém Švejkovi. Co ale vlastně nemoc způsobuje?


Příspěvky Meteoru 25. 6. 2016
01:05 Jak vzniká revma?
09:40 Zemětřesení v Chile 1960
29:54 Jak přišla žirafa k dlouhému krku?
38:56 Největší velemlok světa
43:53 Proč na Zemi není helium?

Dobrý voják Švejk si od bolesti v kolenou ulevoval mazáním opodeldokem. A nedělal tak úplně špatně, jak v Meteoru prozradil profesor Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV.

„Opodeldok je kafrová mast, která mírní bolest a potlačuje zánět,“ uvedl Hořejší a zároveň dodal: „Ale není bohužel schopna zamezit dalšímu rozvoji onemocnění“.

Není to jen nemoc starých lidí

Revma si často spojujeme se starými lidmi a s opotřebovanými klouby. Tak to ale úplně není.

„Revmatická artritida, chronické zánětlivé onemocnění kloubů, patří mezi typická autoimunitní onemocnění. Je to jedna z takzvaných civilizačních nemocí, kterých neustále přibývá,“ vysvětlil Hořejší.

O příčinách panují spory

Revma, podobně jako jiná autoimunitní onemocnění, například alergie, vzniká z více důvodů. „O tom, čím je primárně vyvoláno, které jsou ty imunopatologické mechanismy, jež se podílejí na jeho vzniku a chronickém charakteru, jsou pořád i mezi odbornou veřejností spory,“ řekl Hořejší.

Hlavní podezřelé: infekce a reakce na ni

Zřejmě nejpravděpodobnějším vysvětlením je, že za rozvoj revmatické artritidy mohou obyčejné infekce a následné imunitní reakce na ně.

„Infekční choroby způsobují bakterie. Při normální imunitní odpovědi jsou bakterie obaleny protilátkovými molekulami ve tvaru písmene ypsilon. Molekuly dosednou na povrch bakterie a nožičky těch ypsilonů jakoby vykukují. A v tom pak může být problém,“ popsal Hořejší.

Bakterie, infekce (ilustrační foto)

„Právě ty nožičky mohou být pozměněny chemickou reakcí. Aminokyselina arginin se přemění na citrulin, což je nepřirozená aminokyselina, která v normálních proteinech není. Imunitní systém může vyhodnotit citrulinové molekuly jako cosi cizorodého a začne proti nim bojovat,“ dodal Hořejší.

Když se tělu odcizí vlastní protilátky

Tělo své vlastní protilátky, které použilo pro boj s bakterií, a které se bojem chemicky pozměnily, začne považovat za cizí nežádoucí látku. Jakoby se tělu jeho vlastní protilátky odcizily. Tím se zaktivuje druh bílých krvinek, takzvané T-lymfocity, začnou je napadat a dochází k zánětlivé reakci.

No a pak už je to jako v začarovaném kruhu. Zánětlivé prostředí znovu přitáhne buňky, které vyprodukují protilátky, a to opět zesílí zánětlivou reakci. Tak se postupně zánětlivý stav stane chronickým a onemocnění má tendenci se samovolně zhoršovat.

Jakmile se nám zanítí jeden kloub, máme problém. „Pak se to bohužel šíří i do ostatních kloubů, typicky to postihuje malé klouby v končetinách,“ popsal Hořejší.

Pokročilá revmatická artritida

Vzniká revma v puse?

Pozoruhodné je, že původní infekce, která následně spouští celý kolotoč autoimunitního onemocnění, může vzniknout na úplně nečekaném místě. Například v ústech!

„Ví se, že třeba infekce ozubice v dutině ústní může být spouštěčem revmatoidní artritidy i dalších autoimunitních chorob,“ zdůraznil Hořejší.

Úplně zabránit vzniku infekcí samozřejmě nejde. Zejména ale na dutinu ústní bychom si měli podle profesora Hořejšího dávat velký pozor. „Je zapotřebí udržovat dobrou hygienu ústní dutiny a dbát rad dentistů,“ uzavřel Václav Hořejší.

autoři: Petr Sobotka , Leona Matušková
Spustit audio