Hovoří publicista Tomáš Přibyl nebo paleontolog Vladimír Socha. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z cyklu Jaroslava Petra Geneticky modifikovaná Zoo čte Ivo Theimer.
Představte si, že se díváte na videopřenos z Měsíce. Astronauti tam právě staví základnu. Sledujete, jak nosí stavební součásti, jak utahují šrouby a pak se podíváte pořádně a uvědomíte si, že vůbec nejde o lidi, ale o roboty. Tedy ty humanoidní, podobné člověku.
Vypadají jako lidé, pohybují se tak, většinou i mluví, jsou odolnější a silnější než my. Čeká nás taková budoucnost? Ptali jsme se Ing. Tomáše Přibyla, publicistu a spolupracovníka Hvězdárny a planetária v Brně.
Vzdělaný Francouz Joseph Nicéphore Niépce hledal způsob, jak obraz v temné komoře zachytit takříkajíc bez podílu lidských rukou. Proto zkusmo kombinoval již známé optické a chemické postupy. Došlo i na chlorid stříbrný, o kterém se vědělo, že na světle tmavne.
A právě na papíře pokrytém vrstvičkou této světločivé soli získal 9. května 1816 vůbec první fotografii, přesněji fotografický negativ, zobrazující pohled z okna jeho pracovny. Připomněli jsme si ho v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
V databázi exoplanet, tedy planet obíhajících jinou hvězdu než Slunce, je přes 8000 planet. To už je pořádný statistický vzorek. Je alespoň na jedné z nich život? To bude jistě záležet na tom, jaké na planetě panují podmínky.
Kolik jich je podobných Zemi? A je podobnost zárukou, že je obydlená? Můžeme na dálku přítomnost života vůbec nějak zjistit? Na to jsme se ptali astrobiologa dr. Tomáše Petráska
Neoblíbený zimní virus
Viróza|foto:Shutterstock
V našem cyklu s názvem Tajemný host Meteoru zveme přímo do studia bakterie, viry či parazity. Dnešní host přichází každou zimu. Nezvoní, nepíše, a přesto se během pár dnů zabydlí v milionech domácností. Stačí, aby někdo v tramvaji zakašlal a je na cestě. Promluvil hlasem Jana Battěka. Schválně, podle čeho ho poznáte?
Možná na vás mohou obrázky obřích dlouhokrkých sauropodů s malým chobotem působit bizarně až mimozemsky. Jak ale sdělil paleontolog Vladimír Socha, tato hypotéza nebyla zcela nesmyslná a pošetilá.
Vůbec první představu o tomto jejich anatomickém znaku představil ve svém článku z roku 1971 americký paleontolog Robert T. Bakker. V 80. letech pak přibylo vysvětlení, že chobot byl vhodnou pomůckou například pro zachytávání a přibližování větví k tlamě. Proč jeho existenci dnes odborníci zpochybňují?
Prasečí dárci orgánů
Prase geneticky modifikované pro transplantaci orgánů|foto:Shutterstock
Dárců orgánů je málo a najít kompatibilního jedince se často nedaří. Pomůže genetické inženýrství? Vědci už to zkouší. Nejprve museli prase pro účely transplantací orgánů „polidštit“. Vybrali si k tomu dvě protichůdné strategie.
V té první jsou v dědičné informaci prasete zablokovány geny zodpovědné za dráždění lidského imunitního systému. Druhým postupem se do dědičné informace prasete vnášejí lidské geny, které dokážou utlumit nežádoucí imunitní reakce lidského organismu a napomáhají přihojení transplantovaného orgánu.
Píše o tom biolog prof. Jaroslav Petr v cyklu napsaném přímo pro Meteor s názvem Geneticky modifikovaná Zoo.
