Rektor Tomáš Zima: Hledat své kořeny je důležité. Pro člověka i pro národ
Den české státnosti, který připadá na 28. září, je pevně spojen i s připomínkou národního patrona svatého Václava. Centrem náboženských oslav je tradičně Stará Boleslav – místo, kde dal knížete Václava 28. 9. roku 935 zavraždit jeho bratr Boleslav. Co hledat ve svatováclavské tradici a symbolice dnes?
„Vracet se do historie a čerpat z ní, obracet se k významným osobnostem našeho národa je velmi důležité i v dnešní moderní době,“ je přesvědčen host pořadu Jak to vidí... rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
„Svatý Václav se stal důležitým symbolem českého státu, české státnosti. Je to osoba, která stála na počátku našeho státního celku a ukotvila spolu se svatou Ludmilou, jeho babičkou, na našem území křesťanství.“
Návrat ke kořenům
Podle Tomáše Zimy jsou takovéto symboly důležité hlavně proto, že umožňují člověku i národu najít své kořeny. „A právě svatý Václav je jeden z pevných kořenů, ze kterých český národ vyrůstá. Mimochodem svatý Václav, který je patronem českého království, je také patronem Univerzity Karlovy.“
Čtěte také
Během nedávné mše na národní pouti k výročí 1100 let od smrti svaté Ludmily zdůraznil papežský legát Christoph Schönborn mimo jiné i důležitost prarodičů a předávání zkušeností z generace na generace. Podle něj by svatý Václav nebyl tím, kým se stal, nebýt jeho babičky Ludmily.
„Ano, byla to právě Ludmila, kdo sv. Václava vedl k duchovnímu životu a ke křesťanským tradicím, což zřejmě vedlo i k jeho tragické smrti. Vidíme ale na tom, že lidské vášně jako láska, nenávist, zrada, věrnost přetrvávají staletí.“
Pilíře českých dějin
Svatý Václav je vnímán i jako symbol naděje. „K takovýmto symbolům je třeba se vracet ve veřejném prostoru, ve sdělovacích prostředcích, ve škole, protože společnost potřebuje být nějak ukotvena,“ míní rektor Zima.
A právě takovýmto symbolem je i svatý Václav, který symbolizuje snahu o pokorné a smířlivé řešení problémů. Je ale také symbolem obětování se a pokory. „K takovýmto symbolům bychom se měli obracet nejenom v dobách těžkých, během válek či útlaku, ale i v dobách radostných, abychom na významné osobnosti nezapomínali.“
„Jedním z pilířů moderní české státnosti je jistě osobnost Karla IV., který byl velký Evropan. Další osobností, která měla velké ideje propojovat Evropu, byl Jiří z Poděbrad. Nutno ale jmenovat také Jana Amose Komenského, osobnost spojenou se vzděláváním, který ve své době aplikoval metody interaktivní výuky, o nichž se dnes tolik diskutuje.“
Další témata rozhovoru: kvalitní vzdělání pro všechny regiony; nový akademický rok na vysokých školách; uložení pamětní schránky v Klementinu pro další generace.
Související
-
Vladimíra Dvořáková: I dnes bouráme pomníky a stavíme nové. Kult svatého Václava není jiný
Den české státnosti připadá na 28. září a je spojen s patronem Čech a Moravy svatým Václavem. Kolik toho o svatém Václavovi vlastně víme?
-
35. schůzka: Kníže Václav
Na této schůzce v Toulkách českou minulostí se potkáme se čtvrtým českým knížetem, který je zároveň čtvrtým svatým naší historie.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka