Meteorolog Žák: Klima se mění, povodně budou ničivější. Rozumné by bylo záplavové oblasti opustit
Podle aktuálního odhadu České asociace pojišťoven způsobily zářijové záplavy v Česku pojištěné škody za 16,3 miliardy korun. Tisíce lidí stále nemají elektřinu, plyn nebo vodu. Oprava poničených inženýrských sítí potrvá na mnoha místech několik měsíců. Jak takové katastrofě předcházet? Měla by smysl výstavba dalších vodních nádrží a přehrad? Meteorolog Michal Žák ještě vysvětlí, zda budou povodně v důsledku klimatické změny stále ničivější, i to, zda nás čeká jev La Niña.
Pomoc postiženým oblastem je velká. Vstřícný krok se rozhodlo udělat i ministerstvo zemědělství, které včera informovalo, že obce zasažené povodněmi obdrží pozemky pro výstavbu rodinných a bytových domů mimo záplavové území. Vhodné pozemky ve vlastnictví státu vytipoval Státní pozemkový úřad, který je následně zdarma převede na obce.
Čtěte také
„S tím, jak se mění klima a na základě klimatických projekcí, které máme k dispozici, je opravdu nejrozumnější přestěhovat se z nejkritičtějších a nejvíce ohrožených míst do oblastí, kde je riziko záplav zanedbatelné nebo ideálně žádné. I když je to pro mnoho lidí velmi složité a psychicky náročné,“ souhlasí v pořadu Jak to vidí... meteorolog Michal Žák.
Kdy opět udeří velká voda, totiž podle něj nelze odhadnout. „Může to být za sto let, ale taky nemusí. I po povodních v roce 1997 jsme si nemysleli, že postižené oblasti budou znovu takto zaplaveny. A ono to teď bylo ještě horší. Proto je nutné udělat maximální možná opatření, aby se už takové škody nemohly opakovat,“ apeluje.
Pomůže více přehrad?
Ničivé povodně mimo jiné otevřeli i debatu o potřebě výstavby nových vodních nádrží a přehrad. Podle Žáka je to však složité téma, kdy záleží na každém konkrétním případu.
Čtěte také
„Jsou oblasti a místa, kde přehrada dává smysl, protože má potenciál uchránit oblast před většími povodněmi v rámci daného regionu. Vedle toho jsou ale místa, kde je potenciál menší. V případě tak extrémních srážek, které jsme teď zažili, hraje roli i samotná funkce krajiny vstřebávat srážkovou vodu nad pomyslnou hranici toho, co je schopna zvládnout. A důležitý je třeba i stav lesů, který ovlivňuje to, kolik vody je krajina schopna zachytit.“
Podle Žáka ale velmi záleží i na tom, za jaké situace a za jakých podmínek srážky přijdou. Roli hraje nejenom nasycenost půdy vodou, ale i aktuální průtoky v řekách. „My jsme teď měli štěstí, že deště přišly v době, kdy ještě bylo poměrně sucho a průtoky byly nízké. Pokud by tomu ale tak nebylo a předcházelo by tomu vlhké léto, tak by dopady byly podstatně horší a dramatičtější. Každé opatření tedy má smysl, protože nikdy nevíme, kam se srážky trefí.“
Konec výstavby i bydlení
Jiné nástroje ale budou podle odborníka fungovat u povodní velkoprostorových a jiné u povodní lokálních. Obecně by se ale podle Žáka mělo více dbát na zvyšování schopnosti krajiny zadržet vodu.
„Část povodňové vlny v případě extrémních srážek jsou ale schopny zachytit třeba i suché poldry. Tudy by se tedy regiony určitě měly ubírat. A v oblastech, které jsou velmi rizikové z hlediska povodní, by se pak měla do budoucna určitě omezit výstavba, případně by lidé měli tato místa úplně opustit...,“ dodává Michal Žák.
Související
-
Ekonom: Vyšší deficit kvůli povodním možná nebude třeba. Pomůžou přebytky obcí i štědrá nabídka EU
Zatopené domácnosti i podniky začaly sčítat škody po devastujících záplavách. Jak silně zasáhly povodně do ekonomiky celé země?
-
Povodně. Prahu trápily pravidelně a na čas měnily podobu města
Během husitských válek strhla velká povodeň v Praze pět pilířů Karlova mostu. Povodně trápily Prahu pravidelně a ty obzvláště silné na čas měnily podobu města.
-
OBRAZEM: Když přišla ničivá voda. Povodně v roce 1997 braly lidské životy, bouraly domy i celé čtvrti
Zaplavena byla zhruba třetina Česka, nejvíce Morava a východní Čechy. Postiženo bylo 536 měst a obcí v 34 okresech, například části Otrokovic, Uherského Hradiště, Přerova a Olomouce.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.