Ředitel NUDZ: Nárůst psychických onemocnění u dětí je enormní. Systém podpory duševního zdraví selhal

„Počet dětí trpících depresemi nebo úzkostmi je alarmující. Za číslem si ale stojíme. Data byla reprezentativní. Screeningové testy jsou nicméně konstruovány tak, aby zachytily každého, kdo by mohl mít problém a kdo by potom benefitoval z klinického vyšetření. Ne všichni by pak ale byli klinicky uznáni, že mají deprese nebo úzkost. I tak jsou ale čísla enormně vysoká, a to i v porovnání se zahraničím,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... ředitel Národního ústavu duševního zdraví Petr Winkler.

I v zahraničí ale počet duševních onemocnění u mladistvých roste, což podle Winklera může svědčit o globálním trendu ve vyspělých společnostech. „Dlouhodobě pozorujeme, že zátěž za duševní onemocnění roste. Podíl odhadujeme ve vyspělých státech zhruba na 15 až 20 % celkové zátěže za všechna onemocnění dohromady, což je samo o sobě alarmující. Navíc když si uvědomíme, že ze zdravotního rozpočtu jdou na duševní zdraví pouhá 4 %.“

Nová situace

Podle Winklera tak lze hovořit o jasné strukturální diskriminaci lidí s duševním onemocněním, což je podle něj i jeden z důvodů, proč je psychiatrická péče v Česku nedostupná. Rostoucí zátěž navíc lze obtížně korigovat. „Populace se vyvíjí, celkově roste očekávaná délka života, umíme si lépe poradit s civilizačními chorobami a my se měníme. Z hlediska prostředí, ve kterém žijeme, je to změna dramatická. Nastoupily informační technologie, internet, smartphony, sociální sítě, globalizace exponenciálně roste. Člověk žije v úplně jiném prostředí, než ve kterém byl zvyklý žít před 50 lety.“

Čtěte také

iROZHLAS

Až 40 procent českých deváťáků trpí depresemi, 30 má úzkosti. Dívky jsou na tom dvakrát hůř, říká studie

Nové prostředí se vyznačuje enormním nárůstem psychosociální stresorů, se kterými se člověk musí vyrovnávat. „Což samozřejmě přináší tlak. A protože je ve společnosti obrovská stigmatizace, protože je tento obor extrémně dlouhodobě podfinancován, protože se tomu nevěnujeme, logicky nepřipravujeme mladou generaci na to, aby se s novou světovou situací byla schopna vyrovnat.“

Duševní pohoda je přitom základní součást kvality lidského života. Umožňuje člověku prožívat jeho život smysluplně, radostně, uspokojivě tvořit dobré vztahy, být produktivní, být sám se sebou spokojený, být schopen se konstruktivně vyrovnávat s každodenními stresy.

Péče o duševní zdraví

V duševní nepohodě jsou ale dnes bohužel i naše děti. O to víc by podle Winklera měl stát pečovat o duševní zdraví svých občanů už od nejútlejšího věku, klidně od mateřských školek. „Děti by se měly učit, že mají emoce, že mají mozek, který produkuje hormony, že se mohou dostávat do určitých situací, které v nich spouští stresové reakce. Měly by se učit, jak se v těchto situacích mohou chovat, že si reakci mohou vybrat, a tak podobně.“

Čtěte také

Děti trpí přehnanými očekáváními nás dospělých i kritikou na sociálních sítích. Naslouchejte jim

Vedle systému podpory duševního zdraví, kterou by měl jako základní výbavu dostat každý z nás, by pak měl být zaveden systém prevence duševních onemocnění, který může být podle ředitele NUDZ různorodý. „Může se soustředit na specifické cílové skupiny jako třeba na děti lidí s duševním onemocněním nebo na děti, které vyrůstají ve znevýhodněných sociálně-ekonomických podmínkách, až po velmi indikovaný systém prevence například u lidí, kteří mají za sebou pokus o sebevraždu.“

Na to by pak měl navazovat systém včasné detekce a intervence. „Tedy nějaký screening tam, kde si myslíme, že by mohl daný člověk mít problémy v oblasti duševního zdraví a že by se u něj mohlo začít rozvíjet duševní onemocnění. To je základ, který by měl fungovat ve společnosti tak, abychom snížili přetlak poptávky po vysoce specializovaných službách klinických psychologů a psychiatrů. Kdyby toto fungovalo, velká část populace by se byla schopna postarat o sebe sama,“ uzavírá Winkler.