Rada pro tento den - 30.7.
Z červencového čísla časopisu Receptář jsme vybrali rady, co podniknout proti zahradnímu škůdci - mšici rybízové.
Vajíčka mšice rybízové (Cryptomyzus ribis) přezimují na kůře rybízu v těsné blízkosti pupenů. Na jaře po vyrašení pupenů se z nich líhnou larvy. Žlutozeleně, někdy až oranžově zbarvené dospělé mšice sají a množí se na spodní straně listů. Výměšky mšic způsobují na horní straně listů nápadné, vzhůru klenuté puchýře, u červeného rybízu červeně, u ostatních druhů žlutě zbarvené. Při průzkumu spodní strany puchýře zjistíme několik většinou žlutozelených mšic. Bezkřídlé, živorodé samičky jsou štíhlé a jenom 1,2-1,8 mm dlouhé, vždy se vyskytují jenom na rubové části listů. V létě okřídlené samičky odlétají na hostitelské rostliny - hluchavky a čistce. V pozdním podzimu se opět vracejí na rybíz, kde kladou přezimující vajíčka. Mšice rybízová napadá zejména červený rybíz, ostatní druhy rodu Ribes jenom zřídka.
Kalamitní výskyty mšic redukují jejich přirození nepřátelé - slunéčka a jejich larvy, larvy pestřenek, larvy zlatooček, ploštice, škvoři, pavouci a někteří draví roztoči. Proto je k ošetření rybízu nutné vybírat jen takové přípravky, které tyto hmyzí predátory neničí - proti přezimujícím vajíčkům a larvám mšice rybízové proto na začátku rašení keře rybízu postříkáme například přípravkem Oleoekol. K chemické ochraně po odkvětu je možné podle návodu použít například přípravky Neudosan (dvouprocentní) a Pirimor 50 WG (půl až tři čtvrtě promile).
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.