Rada pro tento den - 26.5.

Chmel jako léčivá nebo okrasná rostlina.
Chmel otáčivý pochází z podhůří Kavkazu a jižní Sibiře. Planá rostlina s lianovitými výhony ovíjí křoviny a stromy na březích vodních toků. Pro pivovarnický, farmaceutický a kosmetický průmysl však byly vyšlechtěny druhy s vyšším podílem žádaných látek. Jde zejména o žlutavý prášek lupulin – tzv. chmelovou moučku uloženou v samičích šišticích neboli hlávkách. Obsahuje množství silic, pryskyřičných sloučenin, tříslovin, hořčin a dalších látek.
Z odvarů hlávek se vyrábějí sedativa, léky proti nespavosti i sexuální předrážděnosti. Uklidňující chmelové koupele potlačují dermatózy a kožní defekty. Hořčiny a silice zase mají povzbuzující účinky na trávení a chuť k jídlu a v kosmetice jsou součástí pleťových krémů a šamponů.

Co se dá z chmele připravit doma?
Ze lžíce sušených chmelových šištic na šálek vody si připravíme uklidňující nálev, který pomáhá při nespavosti. Je vhodný i do směsí s ostatními uklidňujícími bylinkami, jako je třezalka, meduňka, levandule či kozlík.
Kdysi se v oblastech pěstování chmel jídal jako zelenina, tzv. chmelový chřest – „chmelíček“. Lidé sbírali jarní výhonky „pazoušky“, odlamované od lodyhy. Vařené, nakládané či připravené jako saláty byly vítanou a zdravou změnou jídelníčku.
Chmel je rostlinou dvoudomou, tj. samčí a samičí. Po opylení však chmelové šištice ztrácejí účinné látky. Proto musí být samčí rostliny z porostu včas odstraněny.
Zajímavý je chmel také jako okrasná popínavá rostlina, která se může pnout po konstrukcích, pergolách, plotech. Podzemní část je vytrvalá a rostlina každoročně znovu obráží.

Další podrobnosti o pěstování chmele na zahradě najdete v internetovém Receptáři na webu www.ireceptar.cz