Rada pro tento den - 24.8.
Ze srpnového čísla časopisu Receptář jsme vybrali rady, jak pěstovat a využít topinambury.
Topinambur hlíznatý (Helianthus tuberosus) je blízkým příbuzným slunečnice. Pokud topinambury kvetou, poslouží díky své až třímetrové výšce jako kvetoucí zástěna zdi či plotu. Jsou to nenáročné trvalky, které pod zemí vytvářejí jedlé hlízy. Rostlinám nevadí sucho, zima ani chudá půda. Jejich množení je víc než jednoduché, stačí jen úlomek hlízy, aby z něj vyrostla nová rostlina. Topinambury je dokonce nutné omezovat v růstu, aby nezaplevelily celý pozemek. Hlízy mají mírně nasládlou chuť připomínající artyčoky nebo chřest. V kuchyni je můžeme využít nejrůznějšími způsoby: je možné je vařit, dusit, smažit i zapékat, dobré jsou i syrové v různých salátech. Z jedné rostliny sklidíme až 1,5 kg hlíz. Nejlepší je vybírat hlízy na podzim, kdy jsou největší. Když půda nezamrzne, je možné hlízy vybírat i v zimě, pokud nadzemní část rostlin seřízneme asi na deset centimetrů a rostliny zakryjeme vrstvou listí, na kterou ještě položíme chvojí. Hlízy topinamburů jsou zdravou dietní potravinou. Kromě vody obsahují kvalitní olej, vlákninu, esenciální aminokyseliny, polysacharid inulin, vitaminy (zejména vitamin C), kyseliny jablečnou, jantarovou a citronovou a řadu minerálních látek, z nichž nejdůležitější je draslík. Jsou potravinou mimořádně vhodnou pro děti, rekonvalescenty a starší osoby a také pro diabetiky. Pravidelná konzumace topinamburů má výrazný protirevmatický účinek, mírní žlučové koliky. Zmírňuje také těhotenské křeče a nevolnost. Vysoký obsah draslíku činí z topinamburů dobrý odvodňovací prostředek při otocích nejrůznějšího původu. Mají také prokazatelný protiastmatický účinek a snižují hladinu zejména LDL cholesterolu. Topinambury upravujeme podobně jako brambory. Dobře je odrhneme kartáčkem a buď je necháme ve slupce, nebo je oškrábeme jako brambory. Vaříme je pak vcelku v mírně osolené vodě nebo v páře. Protože mají vyšší obsah vody než brambory a mohou být po uvaření měkčí, vaříme je maximálně 15 minut.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.