Rada pro tento den - 22.9.

Například paní Marie Miková z Prahy si z dlouhé dřevěné tyče vyrobila jednoduchý trháček na ovoce. Jeden konec tyče křížem rozštípla asi do hloubky 12 cm - podobně je rozštípnutá násada dřevěných hrábí, v tomto případě je tyč rozštípnutá na čtyři díly. Do rozštěpu pak křížem vložíme dva malé hřebíčky a tyč pod nimi stáhneme drátem. Z rozštěpů nám tak vznikne jakýsi trychtýř. Při sbírání trychtýř podložíme pod ovoce, tyč nadzdvihneme, ovoce tak odtrhneme, přičemž zůstane v rozštěpu, odkud jej pak opatrně vyndáme.

Pan František Poledno z Trávníku využívá letitou, ale funkční českou pračku Romo na zavařování a sterilování kompotů, okurek, čalamád a marmelád. Protože dno pračky je zaoblené a vešlo by se do ní méně sklenic, pan Poledno zhotovil rošt na jejich ukládání. Využil odstřižky nerezového plechu o síle 3 mm a výšce 8 mm, ze kterých vyrobil rám roštu ve tvaru písmene U o rozměrech 310x266 milimetrů. Do rámu pak navařil v patnáctimilimetrových odstupech výztuhy z pevného drátu. Rošt pak dole opatřil dvěma opěrkami vysokými 35 milimetrů, které přivařil na výztuhy a začistil. Při zavařování rám vložíme na dno pračky, nalijeme do ní teplou vodu, aby se dříve vařila, na rám vložíme sklenice, pračku uzavřeme a vaříme. Sklenice ale musíme do pračky naskládat tak, aby jim nevadil šnek pračky. Proto raději zakryjeme vypínač, kterým se šnek spouští, abychom jej nechtěně nezapnuli.