Rada pro tento den - 20.8.

Tato nádoba má dovnitř přehnuté okraje, které zajišťují, že voda z nádoby se odpařuje pomalu a uvnitř nádoby je vlhkost, kterou by měly nasávat kořeny rostliny. Ovšem tyto nádoby nejsou vhodné pro pěstování všech orchidejí, ale pouze některých epifytních druhů (např. některá dendrobia, oncídia a další), které vytvářejí kořeny zachytávající vláhu z vysoké vzdušné vlhkosti v nádobě. Phalenopsis však vlhkost převážně absorbuje celým tělem. Její silné a dlouhé, ale málo větvené kořeny jsou k samotnému zachycení vláhy ze vzdušné vlhkosti nevhodné a phalenopsis se jimi spíše přichycuje k podkladu a zvětšuje jimi asimilační plochu. Kořeny vodu spolehlivě přijímají, jsou-li zapuštěné ve vlhkém substrátu. Rostlina v nádobě tedy není schopna přijímat dostatek vláhy a po delším období jí silně zvadnou a změknou listy a orchidej zastavuje růst.

Tento problém by mělo částečně nahradit denní rosení listů, ale ani to nemusí být v suchém prostředí moderních bytů dostatečné, zvláště pokud začnete rostlinu rosit, až když vadne. Pokud se tak stane, rostlinu vyndáme z nádoby a celou ji ponoříme na delší dobu (asi 8-12 hodin) do vody. Pokud není nadmíru dehydrovaná, dokáže vodní deficit za tuto dobu dostatečně vyrovnat a listy budou za den až dva opět pevné. Poté je lepší orchidej přesadit do epifytního substrátu a dále pěstovat klasicky v nádobě. V případě, že phalenopsis má v nádobě umístěn i střed listové růžice, může střed zahnívat, rostlina vadne a umírá. Skleněné nádoby na orchideje sice vypadají efektně, ale nehodí se k pěstování všech druhů. V bytových podmínkách je lepší pěstovat orchideje klasicky v květináčích.