Rada pro tento den - 17.3.

Vytápění rodinných domů je dnes z finančních důvodů stále rozšířenější. Z jedné tuny spáleného suchého dřeva vznikne v průměru dva až sedmnáct kilogramů popelu. Pro zajímavost - specifická hmotnost popelu je půl kilogramu na litr objemu - do desetilitrového kbelíku by se tedy mělo vejít pět kilogramů dřevěného popelu. Tento odpad - hovoříme výhradně o popelu ze dřeva, které nebylo chemicky upravováno - je výborným hnojivem pro rostliny, protože obsahuje řadu živin. Cenný je hlavně vápník, draslík a rovněž poměrně vysoký obsah fosforu a hořčíku. Popel je z větší části rozpustný ve vodě a má silně zásaditou reakci (pH 12), neobsahuje však dusík. Draslík obsažený v popelu jako uhličitan draselný (potaš), je vhodný pro rostliny citlivé na chloridy, to znamená pro drobné ovoce, plodovou zeleninu, cibuloviny a řadu okrasných rostlin. Fosforu je ve srovnání s draslíkem méně, je však rovněž velmi dobře přijímán rostlinami, obdobně jako fosfor v kombinovaných hnojivech. Vápník a hořčík jsou v popelu obsaženy ve formě uhličitanů. Dřevěný popel používáme jako hnojivo pro zahradní plodiny v dávkách půl kilogramu až dva kilogramy na deset metrů čtverečných. Nižší dávku používáme na půdách, které není třeba vápnit a vyšší tam, kde to třeba je - tedy na kyselých půdách. V obou případech popel zapravíme do půdy a na jaře ji přihnojíme dusíkem. Ke kyselinomilným rostlinám, jako jsou například rododendrony, dřevěný popel nepatří. Dřevěný popel můžeme také přidávat do kompostu, a to v dávkách tři až pět kilogramů na kubický metr kompostu. Naopak saze, popel z uhlí, briket a škvára jsou jako hnojivo zcela nevhodné a neměli bychom je míchat s dřevěným popelem.