Rada pro tento den - 16.9.

Druhý jmenovaný typ je vzhledem k bezpečnější obsluze rozšířenější. Elektro-hydraulické štípačky dřeva se vyrábějí v provedení horizontálním nebo vertikálním. Mají robustní rám, ve kterém je zabudován elektromotor, čerpadlo a samotný štípací mechanismus - tedy štípací klín, tlačný píst a mechanismus, který bezpečně upevní štípané dřevo. Horizontální štípačky jsou velmi skladné a kompaktní. Váží kolem 50 kg a hodí se k dělení menších polen palivového dřeva do průměru 25 cm a délky půl metru. Obvykle mají elektromotory na střídavý proud 220 V s příkonem okolo 1600 wattů (podobný mají výkonnější vysavače). Hydraulika těchto výkonných pracantů dokáže vyvinout tlačnou sílu až 5 tun. Vertikální štípačky jsou větší, mají mnohem větší výkon a dokáží tedy štípat opravdu velká polena, která již ani pořádná sekera, mlátek a štípací klíny nedokáží zvládnout. Pohánějí je silné třífázové motory o příkonu přes 3000 wattů a dokáží vyvinout tlačnou sílu přes 8 tun. Bez problémů tak dokáží štípat metrová polena o průměru větším než 30 cm. Hmotnost těchto strojů bývá hodně přes 100 kg, proto jsou vybaveny kolečky pro snadný transport a manipulaci na pracovišti. Ovládání obou druhů štípaček je z důvodu bezpečnosti vyřešeno tak, že štípací klín nelze uvést do pohybu, pokud nejsou obě ruce obsluhy v bezpečí mimo štípací prostor. A na závěr varování: Mnoho kutilů nekriticky zkouší tlakové štípačky vyrobit doma, aniž by měli patřičné znalosti z oboru elektrotechniky a strojírenství. Tito dobrodruzi si tak pořídí časovanou bombu, která může způsobit velice vážná zranění s trvalými následky.