Rada pro tento den - 11. května
Víte, jak v našich podmínkách pěstovat artyčoky?
Artyčok zeleninový (Cynara scolymus) svým vzhledem připomíná bodlák a pěstuje se především pro mohutná křupavá poupata, která se na rostlině objeví druhým rokem, a která se v kuchyni upravují podobně jako například chřest, a která mají jemnou, méně výraznou, někdy lehce nahořklou či nakyslou chuť.
Zkusit vypěstovat artyčoky na zahrádce může kdokoliv. Jejich pěstování není úplně jednoduché, ale když dodržíme několik zásad, dá se dobře zvládnout. První a velmi důležitou podmínkou je dostatek slunce a výživná, dobře propustná půda. Půdy mokré, jílovité a těžké vhodné nejsou. Rostlina není náročná na zálivku, v parném létě se ale vyplatí artyčoky občas zavlažit – sklízená poupata jsou pak jemnější a křehčí a řapíky nedřevnatí. Artyčoky pěstujeme ze semen, která vyséváme v únoru či březnu ve skleníku nebo za oknem, koncem dubna je už můžeme vysévat i přímo na stanoviště. Druhým rokem v červnu začne rostlina tvořit první květy. Poupata sklízíme již vyvinutá, ale vždy ještě zelená, neměla by mít fialové zabarvení nasazovaných květů. První sklizeň je menší, ale v dalších letech se dočkáme podstatně lepších výsledků. Kamenem úrazu při pěstování bývá zima, protože artyčoky nesnášejí silný mráz. Řešení je ale poměrně snadné, v nižších polohách rostliny na zahradě dobře zazimujeme, navrstvíme na ně chvojí a netkanou textilii, ve vyšších polohách rostlinu na podzim jednoduše vyryjeme a přezimujeme ji ve sklepě, kde nemrzne a na jaře ji opět přesadíme na záhon. Kromě výborných kulinárních vlastností nejsou zanedbatelné i léčivé schopnosti artyčoku, který podporuje detoxikační funkci jater – mimo jiné snižuje nežádoucí účinky antibiotik a sulfonamidů. Může působit i mírně močopudně a snižovat hladinu cukru a cholesterolu v krvi. Již tradičně se pak artyčok považuje za výborné přírodní afrodiziakum!
Pokud jste si vše nestihli podrobně poznamenat, text najdete na našich webových stránkách ireceptar.cz. Celý článek o pěstování dalších lahůdkových zelenin jako je chřest, čekanka a fenykl, najdete v květnovém čísle časopisu Receptář.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.