Rád si užívám přítomný okamžik a nechávám se jím inspirovat, svěřuje se herec a dabér Jan Maxián
Hraje, skládá hudbu a přes 30 let se věnuje dabingu. „Začínal jsem v osmi letech. Díky rozhlasu a zpívání ve sboru jsem se k tomu dostal a hned měl hlavní role,“ vzpomíná. Žije sociálními sítěmi? Co zažil v zoo? Jaký hudební zážitel nabízí skupina Tros Discotequos? A jaké má herecké a hudební sny?
„Vnímání tempa je pro hudbu, dabing i herectví určitě podstatné. Kromě toho velmi rád kombinuji všechno tohle dohromady, takže když jsem hrál v muzikálu, spolupracoval jsem na jeho přípravě. Nesmírně rád skládám filmovou hudbu, kterou člověk podporuje tempo filmu. To kombinování mě asi baví ze všeho nejvíc,“ přemýšlí Jan Maxián.
„Jsem permanentně nadšený z toho, že se něco děje kolem. A je to i radost ze života,“ usmívá se herec. „Mám tu vlastnost, že jsem to vždycky a všude já. Nemusím nic hrát a upravovat svůj přístup. Mám rád reálný moment, to tady a teď. Jinak mám pocit, že mi něco utíká. Zkrátka si rád užívám přítomný okamžik, unáší mě to dál a nechávám se tím inspirovat. Je to nádherné i v divadle,“ uzavírá herec, hudebník a dabér v Radiocafé Vinohradská 12.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
