Psychiatr Cyril Höschl: Stres může způsobit deprese i ztrátu paměti. Trauma z války se promítá i do dalších generací

Válečný konflikt mezi Izraelci a Palestinci dominuje zpravodajství i u nás. Jak se vypořádat s válečnými traumaty? Izraelci se podle psychiatra Cyrila Höschla na dlouhodobý konflikt adaptovali.

„Emoce se však nyní zmobilizovaly a mobilizovala se i národní jednota,“ podotkl Höschl na Dvojce.

„Všimněte si, že Izrael byl před válkou politicky rozhádaný. Byla plná náměstí demonstrujících proti soudní reformě i proti Netanjahuovi. A to všechno najednou přes noc zmizelo. Všichni táhnou za jeden provaz, což je zase jenom dočasné,“ vysvětlil psychiatr. 

Válka je blízko, lidé se cítí ohroženi

Podle Höschla sice u nás necítíme bezprostřední ohrožení, ale prožíváme delší dobu celospolečenský stres, který může mít vliv na psychiku i mozek. „Začalo to ekonomickým úpadkem a inflací. Potom přišla větší stresová situace pro celou populaci v podobě covidu,“ připomněl na Dvojce. Napětí v podobě restrikcí a obavy z nemoci vystřídal stres z válečného konfliktu na Ukrajině.

Čtěte také

iROZHLAS

Víra, křik i hra. Ukrajinští psychologové se od těch z Izraele učí, jak pomáhat lidem se stresem z války

„A v tomto rozpoložení přichází jedna špatná zpráva za druhou. I když se může zdát, že Izrael je daleko, události mají nedozírné důsledky, protože to mobilizuje různé síly a emoce. Po Evropě zase vidíme plná náměstí protiizraelských nebo proizraelských demonstrací,“ uvedl Höschl v rozhovoru se Zitou Senkovou. 

Podle něj se může silné trauma, prožitek války a strach podepsat i na dalších generacích. „Pod vlivem traumatu výchova další generace probíhá vědomě i nevědomě jinak. Stín zážitku se promítá do chování rodičů vůči dětem,“ vysvětlil. Rodiče mohou dětem například zatajovat skutečnosti a trauma se rozmělňuje, nabývá jiných podob.

Ztráta paměti vlivem stresu

Posttraumatická stresová porucha má podle Höschla odezvu nejen v psychice, ale i v mozku. 

„Ve stresu se vyplavuje vyšší hladina hormonů, které mají řadu účinků na organismus, a v době, kdy jsme ohroženi, dávají určitý smysl,“ uvedl psychiatr a dodal, že tato výbava vznikla v dobách, kdy lidé potřebovali buď bojovat o život, nebo utíkat.

Čtěte také

Starosti nám sedí za krkem. Na stres reaguje náš svalový systém a imunita, varuje fyzioterapeut Vítězslav Hradil

„Potřebovali jsme fyzickou sílu. Hormon přesouvá energetické zdroje a například zvyšuje krevní srážlivost, abychom nevykrváceli v boji nebo při útěku,“ zmínil a dodal, že zvýšená srážlivost ale může způsobit tvorbu vmetků, které mohou ucpat cévy a způsobit infarkt. „Což je civilizační důsledek vleklého stresu, který se včas nevypne. Mobilizace cukru má pak za následek steroidní diabetes a to jsou zase další civilizační důsledky vleklého stresu. Takže stres je dobrý sluha, ale špatný pán,“ řekl. Stres se podle něj hodí v akutní fázi, ale má vliv i na mozek. 

„Vyrábí se jednak deprese a také mohou lidé dřív nebo později zaznamenat i úbytek kognitivních schopností. Čili vlivem stresu můžete začít ztrácet paměť,“ dodal Höschl. 

Diferenciální diagnostika začíná být obtížná zejména ve vyšším věku, deprese a demence jakoby splývají v jeden klinický obraz. Člověk je depresivní, nemá motivaci, nemá chuť do života, zároveň zapomíná a klinický obraz připomíná demenci,“ připomněl Höschl souvislosti.