Psychiatr Cyril Höschl: Spor antivaxerů s očkovanými? Jde o boj emocí s racionálním kritickým přístupem

„Toto je velmi smutná záležitost, která je důsledkem toho, že společnost je rozdělená a láme se vždycky na veřejně sdílených tématech, která jsou pro všechny důležitá,“ hodnotí současnou atmosféru psychiatr Cyril Höschl.

„Dříve nás rozdělovala politika. Poslední volby atmosféru trochu změnily. A teď je to spor vakcinovaných s nevakcinovanými,“ pokračuje v Jak to vidí...

Každý svého osudu strůjce

Kámen úrazu lze hledat v tom, že očkovaní se dostávají do určitého privilegovaného postavení. „Na začátku jsou vždycky dobré úmysly, v tomto případě tedy imunizovat celou společnost. Jenže ve chvíli, kdy se z toho stává ideologie, vznikne odpor, který může být až agresivní.“

Čtěte také

Nebraňte se očkování. Vakcíny fungují, ujišťuje virolog Jiří Černý

Proto by podle Cyrila Höschla bylo spíše lepší jít příkladem a osvětou, než nahrávat agresi tím, že by byla autoritativně a násilím potlačována. „Zdůrazňoval bych také, že každý je svého osudu strůjcem.“

Libertiáni, kteří mají podle hosta pořadu v mnohém pravdu, totiž argumentují tím, že zdraví není veřejný statek, ale že je to soukromá věc každého jednotlivce. „Proti tomu ale stojí opačný argument, a to je kolektivní zájem. Když je proočkovaná většina společnosti, prostup infekce populací se sníží. Tím, že se necháme očkovat, nechráníme tedy jen sebe, ale podílíme se na celkovém zlepšení situace.“

Spor emocí s kritickým myšlením

Často se v této souvislosti hovoří o kolektivistické smlouvě. „Kolektivistický úhel pohledu navíc ještě podpírá fakt, že kdyby si každý své choroby a své pobývání v nemocnici platil ze svého, nechť se klidně očkovat nenechá. Zdravotnictví ale funguje na principu sociální solidarity, a v tom případě moje zdraví není jenom moje záležitost. Ve chvíli, kdy onemocněním, to platí i ostatní,“ upozorňuje host pořadu.

Z výše řečeného jde tedy o nekonečnou debatu mezi individualistickým přístupem, který klade důraz na osobní svobodu a na práva jednotlivce, a mezi kolektivistickým přístupem, který chápe zdraví jako společně sdílenou komoditu, o kterou musíme společně pečovat.

Jsou ale mezi námi i jedinci, kteří se z principu odmítají nechat jakkoli manipulovat, i když je to třeba rozumné. Jsou tu i jedinci, kteří jsou z principu nedůvěřiví vůči ne zcela vyzkoušeným metodám. „Jejich argument, že nevíme, co očkování udělá v budoucnu, je však bezzubý, když si uvědomíme, že skoro o ničem nevíme, co to udělá v budoucnu. Je to tedy spíše souboj emocí s racionálním kritickým přístupem,“ uzavírá Cyril Höschl.

Další témata rozhovoru: jak mluvit o zdravotním stavu prezidenta; nakolik je společnost vnímavá vůči sexuálním deliktům.