Psychiatr Cyril Höschl: Spor antivaxerů s očkovanými? Jde o boj emocí s racionálním kritickým přístupem

11. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Odpůrci vakcín během protestů ve Francii

Pandemie koronaviru, která trvá bezmála dva roky, eskalovala měrou nevídanou emoce ve společnosti. Proti sobě stojí příznivci očkování a jeho odpůrci. Terčem odpíračů vakcinace se v poslední době stala třeba hlavní hygienička Pavla Svrčinová, výhrůžky smrti obdržel jihočeský hejtman Martin Kuba.

Toto je velmi smutná záležitost, která je důsledkem toho, že společnost je rozdělená a láme se vždycky na veřejně sdílených tématech, která jsou pro všechny důležitá, hodnotí současnou atmosféru psychiatr Cyril Höschl.

Dříve nás rozdělovala politika. Poslední volby atmosféru trochu změnily. A teď je to spor vakcinovaných s nevakcinovanými, pokračuje v Jak to vidí...

Každý svého osudu strůjce

Kámen úrazu lze hledat v tom, že očkovaní se dostávají do určitého privilegovaného postavení. Na začátku jsou vždycky dobré úmysly, v tomto případě tedy imunizovat celou společnost. Jenže ve chvíli, kdy se z toho stává ideologie, vznikne odpor, který může být až agresivní.

Čtěte také

Proto by podle Cyrila Höschla bylo spíše lepší jít příkladem a osvětou, než nahrávat agresi tím, že by byla autoritativně a násilím potlačována. Zdůrazňoval bych také, že každý je svého osudu strůjcem.

Libertiáni, kteří mají podle hosta pořadu v mnohém pravdu, totiž argumentují tím, že zdraví není veřejný statek, ale že je to soukromá věc každého jednotlivce. Proti tomu ale stojí opačný argument, a to je kolektivní zájem. Když je proočkovaná většina společnosti, prostup infekce populací se sníží. Tím, že se necháme očkovat, nechráníme tedy jen sebe, ale podílíme se na celkovém zlepšení situace.

Spor emocí s kritickým myšlením

Často se v této souvislosti hovoří o kolektivistické smlouvě. Kolektivistický úhel pohledu navíc ještě podpírá fakt, že kdyby si každý své choroby a své pobývání v nemocnici platil ze svého, nechť se klidně očkovat nenechá. Zdravotnictví ale funguje na principu sociální solidarity, a v tom případě moje zdraví není jenom moje záležitost. Ve chvíli, kdy onemocněním, to platí i ostatní,“ upozorňuje host pořadu.

Z výše řečeného jde tedy o nekonečnou debatu mezi individualistickým přístupem, který klade důraz na osobní svobodu a na práva jednotlivce, a mezi kolektivistickým přístupem, který chápe zdraví jako společně sdílenou komoditu, o kterou musíme společně pečovat.

Jsou ale mezi námi i jedinci, kteří se z principu odmítají nechat jakkoli manipulovat, i když je to třeba rozumné. Jsou tu i jedinci, kteří jsou z principu nedůvěřiví vůči ne zcela vyzkoušeným metodám. „Jejich argument, že nevíme, co očkování udělá v budoucnu, je však bezzubý, když si uvědomíme, že skoro o ničem nevíme, co to udělá v budoucnu. Je to tedy spíše souboj emocí s racionálním kritickým přístupem, uzavírá Cyril Höschl.

Další témata rozhovoru: jak mluvit o zdravotním stavu prezidenta; nakolik je společnost vnímavá vůči sexuálním deliktům.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.