Psychiatr Cyril Höschl: Spor antivaxerů s očkovanými? Jde o boj emocí s racionálním kritickým přístupem
Pandemie koronaviru, která trvá bezmála dva roky, eskalovala měrou nevídanou emoce ve společnosti. Proti sobě stojí příznivci očkování a jeho odpůrci. Terčem odpíračů vakcinace se v poslední době stala třeba hlavní hygienička Pavla Svrčinová, výhrůžky smrti obdržel jihočeský hejtman Martin Kuba.
„Toto je velmi smutná záležitost, která je důsledkem toho, že společnost je rozdělená a láme se vždycky na veřejně sdílených tématech, která jsou pro všechny důležitá,“ hodnotí současnou atmosféru psychiatr Cyril Höschl.
„Dříve nás rozdělovala politika. Poslední volby atmosféru trochu změnily. A teď je to spor vakcinovaných s nevakcinovanými,“ pokračuje v Jak to vidí...
Každý svého osudu strůjce
Kámen úrazu lze hledat v tom, že očkovaní se dostávají do určitého privilegovaného postavení. „Na začátku jsou vždycky dobré úmysly, v tomto případě tedy imunizovat celou společnost. Jenže ve chvíli, kdy se z toho stává ideologie, vznikne odpor, který může být až agresivní.“
Čtěte také
Proto by podle Cyrila Höschla bylo spíše lepší jít příkladem a osvětou, než nahrávat agresi tím, že by byla autoritativně a násilím potlačována. „Zdůrazňoval bych také, že každý je svého osudu strůjcem.“
Libertiáni, kteří mají podle hosta pořadu v mnohém pravdu, totiž argumentují tím, že zdraví není veřejný statek, ale že je to soukromá věc každého jednotlivce. „Proti tomu ale stojí opačný argument, a to je kolektivní zájem. Když je proočkovaná většina společnosti, prostup infekce populací se sníží. Tím, že se necháme očkovat, nechráníme tedy jen sebe, ale podílíme se na celkovém zlepšení situace.“
Spor emocí s kritickým myšlením
Často se v této souvislosti hovoří o kolektivistické smlouvě. „Kolektivistický úhel pohledu navíc ještě podpírá fakt, že kdyby si každý své choroby a své pobývání v nemocnici platil ze svého, nechť se klidně očkovat nenechá. Zdravotnictví ale funguje na principu sociální solidarity, a v tom případě moje zdraví není jenom moje záležitost. Ve chvíli, kdy onemocněním, to platí i ostatní,“ upozorňuje host pořadu.
Z výše řečeného jde tedy o nekonečnou debatu mezi individualistickým přístupem, který klade důraz na osobní svobodu a na práva jednotlivce, a mezi kolektivistickým přístupem, který chápe zdraví jako společně sdílenou komoditu, o kterou musíme společně pečovat.
Jsou ale mezi námi i jedinci, kteří se z principu odmítají nechat jakkoli manipulovat, i když je to třeba rozumné. Jsou tu i jedinci, kteří jsou z principu nedůvěřiví vůči ne zcela vyzkoušeným metodám. „Jejich argument, že nevíme, co očkování udělá v budoucnu, je však bezzubý, když si uvědomíme, že skoro o ničem nevíme, co to udělá v budoucnu. Je to tedy spíše souboj emocí s racionálním kritickým přístupem,“ uzavírá Cyril Höschl.
Další témata rozhovoru: jak mluvit o zdravotním stavu prezidenta; nakolik je společnost vnímavá vůči sexuálním deliktům.
Související
-
Očkování je původně produkt lidového léčitelství, který funguje, říká historik medicíny Karel Černý
„První doklady očkování máme z Vídně. Pikantní je, že očkujícím byl imigrant z Turecka,“ popisuje. „Samotný termín očkování je převzatý z dobové zahrádkářské terminologie.“
-
Denisa Hejlová: Myslíme si, že dezinformacím věří jen ti ostatní. Opak je ale pravdou
Ve veřejném prostoru koluje spousta dezinformací. Jejich šíření umožňují sociální sítě i současná pandemická situace, která lidi nutí více se o veřejné dění zajímat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.