Propadák dTestu! Dnešní gothajské salámy mají k těm dřívějším daleko

Do testu se dostalo 12 vzorků gothajského salámu, které redaktoři dTestu nakoupili v běžné obchodní síti, pro jeden vzorek se vydali i na Slovensko. Výrobky v testu se lišily především v obsahu masa: některé obsahovaly minimálních 40 %, jiné 70 i víc. Podle toho se lišila i jejich cena.

Dříve lepší než dnes

Dva vzorky neodpovídaly základním fyzikálním a chemickým požadavkům, které stanovuje vyhláška. „Ve dvou případech jsme narazili na stopy po strojně odděleném masu, tzv. separátu,“ dodává Jan Maryška z časopisu dTest.

Normy pro gothaj vždy vyžadovaly světle růžovou barvu, pevnou konzistenci a příjemnou čerstvou chuť. Dřívější předepsané složení ale zahrnovalo jen hovězí a vepřové maso, vepřové sádlo, vodu, koření, sůl, dusitan. V slámu nebyla žádná přídavná látka. Na rozdíl od dneška.

I vítěz testu chutnal pouze uspokojivě

Sedmi z 12 výrobků nakonec dTest udělil nedostatečnou. Hlavně kvůli kvalitě a obsahu použitého masa. Složení většiny z nich neodpovídalo tomu, co bylo na etiketě: dva vzorky měly nižší obsah masa, pět vzorků obsahovalo nedeklarovanou drůbeží bílkovinu.

Milovníci tradičních českých uzeni si často stýskají, že dnešní salámy nechutnají jako kdysi. Výsledky testů to bohužel potvrzují|foto: Ladislav Bába

Neslavně dopadla i ochutnávka. Padaly při ní pouze dostatečné a uspokojivé známky. Největší problém byl s konzistencí – plátky salámu byly příliš měkké a salám byl mazlavý. Chuť byla „nevyvážená“ a obsahovala „různé cizí příchuti“. I vítěz destu dopadl chuťově jen uspokojivě.

Ruský příbuzný

Historie gothajského salámu sahá do poloviny 19. století, kdy se řezníci vybavili průmyslovými stroji. Výroba v domácích by totiž podmínkách nebyla možná. Za jeho vznikem stojí prý gothajský řezník Kästner, který si své řeznické umění přivezl z Ruska. Gothaj je možná příbuzný ruského vařeného salámu cervelat, který se v Rusku dělá dodnes.