Proč jsou nádivky oblíbené nejen o Velikonocích

V lidových tradicích tento pokrm symbolizuje nový život i naději na dobrý úrodný rok podobně jako celé Velikonoce.

Ostatně do velikonočních nádivek se dřív běžně přidávalo jehněčí, kůzlečí nebo telecí maso. Telecí často pocházelo z hlavy. Proto se dodnes nádivce říká hlavička. Nebo také sekanina či řežábek.

Na talíři pak upečené dílo zazáří ve společnosti příloh vídaných častěji i zřídka. Někde se tulí k bramborům, jinde kamarádí se špenátem, třeba i tím z kopřiv, uctivě vykukuje z kuřete nebo se spolu s knedlíkem koupe v omáčce.

Obliba dala vzniknout bezpočtu receptů
Mnohde se nádivka stala nedělním jídlem v každé roční době. Někdo jedinečnou chuť vytváří směsí masa, jiný máčením pečiva ve vývaru, muškátovým květem nebo zmíněnými bylinami.

„U nás pečeme řežábek vždy, když zbyde vařené nebo pečené maso: Semeleme je na masovém strojku, osolíme, opepříme, přidáme česnek, krupici, žloutek a sníh z bílků. Vše smícháme, vložíme do pekáčku nebo remosky vymazané sádlem a upečeme,“ potvrzuje oblíbenost nádivky Jana Nevšímalová z Tábora.

Diabetička Jitka zase dodává odvahu pacientům s cukrovkou: „S klidným srdcem jím velikonoční nádivku, do které dám o polovinu méně pečiva, než uvádějí recepty, maso použiji jen libové a přidávám různou zeleninu nakrájenou na kostky, dále pórek, jarní cibulku a houby (žampiony nebo houby zmrazené). Jinak je postup stejný. Jím menší množství takto připravené nádivky, přestože obsahuje méně sacharidů a je opravdu výborná.“

Další informace najdete v internetovém Receptáři na webu www.iReceptar.cz