Příběhy slavných: Paul Gauguin
Přestože to zní poněkud banálně, život osobnosti postimpresionismu byl hledáním ztraceného ráje. Vykoupeno ale bylo velkým osobním utrpením. V roli Paula Gauguina Miloslav Mejzlík.
Malíř Paul Eugène-Henri Gauguin se sice narodil v Paříži (7. června 1848), ale jeho osud určil odchod rodičů z Francie k příbuzným do Peru. (Maminka Aline Chazalová byla dcerou peruánské spisovatelky Flory Tristanové.)
Otec, který byl jako novinář ve Francii politicky pronásledovaný, ale plavbu přes moře nepřežil. Paulovi byly teprve tři roky. Zkoušeli tak žít v Limě u strýce, veterána války o nezávislost Peru a tchána prezidenta José Rufina Echeniqua. Po jeho smrti v roce 1855 se ale vrátili do Francie.
První cesta
17letý Gaugin se rozhodl pro dráhu námořníka. Napoprvé ale neprošel přijímacím řízením, a tak se stal pouze pomocným kormidelníkem. Později se dokonce dostal do bitev frankopurských válek v Severním moři. Na lodní palubu se tak vrátil jako voják a námořník obchodní flotily.
Svatba a pět dětí
Je zajímavé, že se u umělecky zaměřeného člověka projevil i obchodní talent. Byl totiž velmi úspěšným úředníkem u burzovního makléře. Asi měl důvod. V listopadu 1873 se totiž oženil s Dánkou Mette-Sofie Gadovou, která dokázala nemalé zisky manžela v mžiku roztočit.
Možná i proto se pustil do malování. Zapsal se jako student umění ve studiu malíře Colarossiho. Už v roce 1876 Salon přijal jeden z jeho obrazů. A zajímalo ho i sochařství a sběratelství umění.
Kodaň a neúspěchy
Pak se mu ale přestalo dařit. Najednou byl bez práce, a tak v listopadu 1884 poslal manželku s jejich pěti dětmi do Kodaně, blízko manželčiny rodiny. Přijel za nimi za pár měsíců, ale její rodina mu dala jasně najevo, že pohrdá mužem, který není schopný manželku a děti uživit. Nepřijala ani jeho umění.
Další cesta za oceán
Zřejmě i proto ho jeho neklidná krev opět vyhnala na cesty. Možná, že v tom bylo i rozčarování nad vlastním neúspěchem. Každopádně se znovu vydal za oceán, tentokrát na stavbu Panamského průplavu, pak na Martinik.
Van Goghovo ucho
Jeden z návratů do Francie přinesl i přátelský vztah s nizozemským malířem Vincentem van Goghem, který malíře namaloval při práci nad slavným obrazem Slunečnice. Přátelství ale skončilo málem tragicky.
Při vzájemné roztržce Gauguina a van Gogha v prosinci 1888 si van Gogh odřízl ucho. Proč to udělal? Těžko říct. Oba uzavřeli pakt mlčení. Jisté ale je, že van Gogh byl nemocný. Buď trpěl psychickou poruchou, nebo byl otrávený z barev, které denně používal. Tehdejší barvy totiž běžně obsahovaly olovo, arzén nebo kadmium.
Poslední cesta
Svůj ráj plný svobody a jednoduchého lidského štěstí tak Paul Gauguin hledal dál, a zase za mořem. Odjel na Tahiti, pak na Markézy.
Životem vyčerpaný zemřel 8. května 1903. Jeho náhrobek najdete na ostrově Hiva ‘Oa na Markézách ve Francouzské Polynésii. Srdce se mu zastavilo kvůli neléčené příjici (syfilis) a taky nadměrným pitím alkoholu.
Byl prostě svůj
Gauguina odborníci označují jako impresionistu. Z tohoto stylu však jen vyšel. Vytvořil si svůj vlastní a osobitý projev. Mezi jeho nejznámější díla patří například Žlutý Kristus, Tahiťanky na pláži nebo Dívky s květy Manga.
Účinkuje: Miloslav Mejzlík
Scénář: Zuzana Ledererová
Režie: Zdeněk Kozák
Vyrobeno Tvůrčí skupinou Regiony Český rozhlas Brno v roce 2013
Poslouchejte od pondělí 20. do pátku 24. dubna. Jednotlivé díly najdete po jejich odvysílání zde. Ostatní Příběhy slavných najdete v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
