Edgar Degas. Dokudrama ze série Příběhy slavných o malíři tanečnic a nemilosrdně viděných ženských aktů
Okolí ho považovalo za velikána impresionismu, on se tomu léta bránil. „Přezdívají mi malíř tanečnic. Nechápou, že tanečnice byly pro mne záminkou malovat pěkné látky a zachycovat pohyby,“ napsal Edgar Degas (19. 7. 1834–27. 9. 1917). „Kdybych mohl jít vlastní cestou, byl bych se omezil na černou a bílou. Ale když máte za zády celý svět, který chce barvy a zase jen barvy! Nu což.“ Pro jedny byl významná osobnost, pro druhé bohém a povaleč. Jak to bylo doopravdy?
Povýšený, pedantický misogyn, který nesnáší psy, květiny a Židy. Malíř baletek, dostihů a nemilosrdně viděných modelek aktů. Takto vytvářeli jeho image někteří pamětníci, kritici a posléze opisovaly celé generace historiků umění.
„Pařížský flamendr“ nebo „Pařížský měšťák“ mívají v podtitulku jeho monografie. Ale je tu ještě druhý obraz slavného malíře, který jej zachytil jako nesmírně zodpovědného člověka. Ke svému okolí, rodičům a sourozencům. Muže s pověstí mimořádně duchaplného člověka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
