Příběhy slavných: Otto Wichterle. Silon, čočkostroj, asteroid… Příběh nezdolné vůle geniálního českého vědce

Otto Wichterle (* 27. října 1913) pocházel ze zámožné rodiny prostějovských podnikatelů a politiků (dědeček i pradědeček byli zemskými poslanci). Vystudoval Chemickou fakultu ČVÚT. Na škole zůstal jako odborný asistent až do zavření vysokých škol v roce 1939.

Polobaťaman

Když nemohl učit, nastoupil do Baťova výzkumného ústavu ve Zlíně. Právě tam začal zkoumat polyamidy, které šlo spřádat. Jeho vynález silon se začal vyrábět až po roce 1950. Hned po skončení války se totiž vrátil na ČVÚT. Budovy školy ale našel v dezolátním stavu.

Oční implantáty

Kdoví, jestli by se na vysoké učení chemie vůbec kdy vrátila, kdyby o to Wichterle tak neusiloval. Jeho učebnice o anorganické chemii předběhla dobu. Znovu se vrhnul i na výzkum. Od roku 1952 se věnoval syntéze síťovaných hydrofilních gelů, které vodou bobtnají. Hledal vhodný materiál pro oční implantáty.

Zbytečný výzkum

Ne ale dlouho. Přišel rok 1958 a politické čistky na VŠCHT, které skončily jeho vyhazovem. Azyl našel v liberálnější Akademii věd. V prosinci 1958 založil, (a později i vedl) Ústav makromolekulární chemie ČSAV. Právě tam probíhal i jeho další výzkum, který ale tehdejší nomenklatura označila za zbytečný.

Čočky, Merkur a 2000 slov

Čočkostroj sestavený Ottou Wichterlem|foto: Národní technická knihovna

Otto Wichterle se nevzdal a experimentoval doma. V roce 1961 odlil první kontaktní čočku z materiálu, který sám vymyslel. Pomohla mu k tomu dětská stavebnice Merkur. Pak ale přišla další rána. Byl totiž jedním z iniciátorů petice 2000 slov.

Spor o licenci patentu

Navíc se s totalitní mocí dostal do konfliktu i kvůli patentu na kontaktní čočky. I když v USA vyhrál soudy o určení vlastnictví, komunistický režim s ním nechtěl mít nic společného. Bez jeho souhlasu se ČSSR vzdala všech licenčních práv. Přišla tak zhruba o miliardu dolarů.

V roce 1990 se profesor Otto Wichterle jako autor více než 200 odborných publikací a přes 150 vynálezů a patentů stal předsedou ČSAV. Funkci vykonával až do roku 1993. Ve stejném roce po něm byl pojmenován asteroid Wichterle. Zemřel v nedožitých 85 letech roku 1998.