Vrcholy i pády hvězdy prvorepublikové opery a operety. Příběhy slavných: Jára Pospíšil

Patrně nejznámější český operetní tenoristä všech dob se prosadil už ve 30. letech 20. století. Nikdo mu neřekl jinak než „Járo“, ať mu bylo 20 nebo 74. Kariéru udělal navzdory lékařům. Za protektorátu ale vadil jeho neárijský původ a po válce zas buržoazní žánr. Na zájezd měl ale až do posledních dnů vždy vyprodáno. Jeho životem vás v dokudramatu ze série Příběhy slavných provede herec Petr Šporcl.

Účinkují: herci Jihočeského divadla v Českých Budějovicích Petr Šporcl, Taťána Kupcová, Martin Hruška
Připravil: Luboš Koníř
Režie: Luboš Koníř
Natočeno: v roce 2009

Přestože lékař konzervatoře shledal svého času u mladého adepta pěveckého umění „ke zpěvu nedostatečnou nosní přepážku“, mladičký Pospíšil byl nakonec přijat na přání samotného ředitele tehdejší pražské konzervatoře J. B. Főerstra. V den přijímací zkoušky totiž viděl, a slyšel, ryzí a jednoznačný hudební talent.

Po studiu a následném angažmá v Olomouci, a také po krátkém manželství s Hanou Vítovou, na Járu Pospíšila čekaly hvězdné roky a velké role. Dostal se až na samý vrchol prvorepublikové kariéry. Všichni jej chtěli, všichni mu přáli. Ale zažil také pád. O několik málo let později ho, pro jeho neárijský původ, dostihla válečná internace v táboře v Bystřici u Benešova. Po válce se stalo jeho mateřskou scénou Hudební divadlo v Karlíně.

K jeho největším a nepřehlédnutelným rolím patřili Sou-Chong v Lehárově Zemi úsměvů, Boll z Nedbalovy Polské krve nebo Jim Keynon z Frimlovy Rosemary. Přestože socialistický režim považoval operetu za buržoazní a přežitý žánr, a podle toho se k němu stavěl, na Pospíšilových zájezdových koncertech bylo až do Mistrových posledních dnů vždy s přehledem vyprodáno.

autor: Lubomír Koníř
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.