Přepis pořadu Jak to vidí - 19.3.
19. březen 2009
Hostem pořadu Jak to vidí Českého rozhlasu 2 - Praha byla herečka Táňa Fischerová. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad zde také najdete ve zvukové podobě.)
Jak to vidí Táňa Fischerová ...
Začíná Host do domu, srdečně vás zdraví Jan Křelina, přeji vám celé dopoledne a samozřejmě ještě dále v programu Českého rozhlasu 2 Praha, příjemný den v naší společnosti a hezký poslech. Prvním hostem pořadu Jak to vidí je dnes Táňa Fischerová. Dobrý den.
Táňa FISCHEROVÁ, bývalá poslankyně, herečka, spisovatelka
--------------------
Dobrý den.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Předpokládám, že už to dobře víte, já to ještě jednou zopakuji, reprízu Jak to vidí vysíláme každý večer po jedenácté hodině, přepis rozhovoru najdete na speciální stránce www.rozhlas.cz/jaktovidi, anebo můžete za lomítkem napsat Prahu a každopádně se dostanete k nám. My máme před sebou jako vždy spoustu témat, většina z nich je velice horkých, takže se do nich pustíme. Televize ze sněmovny ven, respektive abych to upřesnil, televizní štáby nebudou moci natáčet politiky před sněmovním jednacím sálem, rozhodlo to tiskové oddělení a kancléř sněmovny, to znamená, žádné kamery, redaktoři ano, ale kamery ne. A zatím novinářská obec nezvedla žádná drastický protestní hlas, jako to bylo v případě odposlechů nebo zveřejňování odposlechů, vás se to dotklo, vy s tím nesouhlasíte?
Táňa FISCHEROVÁ, bývalá poslankyně, herečka, spisovatelka
--------------------
Já musím říct, že ten pokus už tam byl za mě, když já jsem byla ve sněmovně, tak někdo s takovým nějakým návrhem přišel taky, ale tehdy zvítězil ten názor a zdravý rozum, že to nelze udělat, protože to je opravdu velké omezení, podle mě, demokracie, protože politik prostě musí odpovídat na otázky novinářů a kamer a samozřejmě, že, jak jsem to sledovala, tak to, že by nějak vymezili jakési tiskové středisko, kam si novináři mají pozvat koho chtějí před kameru a ten někdo tam potom nepřijde, to je přece jasný úhyb od zodpovědnosti politika, který prostě musí odpovědět a vy ho jinak vlastně neseženete. Takže já si myslím, že to je docela zásadní zářez do té odpovědnosti politiků vůči veřejnosti a vůči médiím. Já vím, že je nepříjemné odpovídat na nepříjemné otázky občas, já vím, že někdy třeba ty otázky ani nemusejí být tak fundované, ale to přece neznamená, že to prostě striktně zakážu, takže já to považuju za velmi nebezpečné a doufám, že se to vrátí zpátky.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Když jsme mluvili o těch odposleších, o zákazu zveřejňovat odposlechy, ptali se mě v Bruselu, jestli to náhodou není začátek nějaké, nějaké cesty někam, kam bychom jistě dojít nechtěli, zdá se, že byl učiněn další krok, i když jde podle lidí ze sněmovny jde čistě o pohodlnost, protože jsou tam všude kabely, jsou tam kamery, čili těsně před tím jednacím sálem je to prý pro poslance velmi nepohodlné se tam proplétat.
Táňa FISCHEROVÁ, bývalá poslankyně, herečka, spisovatelka
--------------------
Ale jděte, já jsem tam chodila každý den, takže zrovna o tomhle něco vím, to prostě není pravda. Tam nejsou žádné kabely, jsou tam štáby, někdy je tam opravdu hodně lidí, když se něco děje, tak tam prostě je plno novinářů a plno poslanců a je to jak v úle, ale každý si každého odchytne a nikdo o nikoho nezakopává, možná, že se někdy nějaký novinář nešikovně někdy postavil, ale toho obejdeme, nám se stalo mockrát, že jsme se srazili ve dveřích, tam jsou ty lítačky a jednou jsem jednoho kolegu nešikovně polila kávou, ale to se stane, to prostě, když je někde hodně lidí, tak se občas s někým srazíte, ale rozhodně tento argument je nesmyslný.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Vám, paní Fischerová, při vaší práci ve sněmovně nevadilo ani to, že je to práce velmi stresující, emotivní také, často se něco nepodaří, často jste v napětí a ti novináři u toho všeho jsou, vám to nevadilo, bezprostředně u vás jsou i s kamerami.
Táňa FISCHEROVÁ, bývalá poslankyně, herečka, spisovatelka
--------------------
Ale vždyť ti novináři tam jsou potřební a navíc mnoha kolegům zase sloužili, protože každý chtěl být přece viděn, takže velmi často se stávalo, že ještě se něco pomalu nedohlasovalo a už někteří kolegové vycházeli ven, aby to interpretovali novinářům, takže někdy se novináři velmi dobře hodí a někdy se prostě nehodí, tak to bývá, ale nelze to takto řešit.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Máte pocit, že je to nařízení trvalé, nebo že vzbudí takový odpor, že se kamery vrátí před jednací sál?
Táňa FISCHEROVÁ, bývalá poslankyně, herečka, spisovatelka
--------------------
No, pokud by ten odpor toto nařízení nevzbudilo a pokud by to zůstalo takto, tak já to považuji za veliký pád, a proto chci věřit, že se to vrátí zpátky.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Kamery před jednacím sálem ve sněmovně ale asi není to nejdramatičtější, co se v oné budově právě v tuto chvíli odehrává, opozice ohlásila na úterý další hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, jedná se o zákulisní manipulace s kauzou Jiřího Čunka, o vlivné lobbyisty, kteří oslovují novináře, aby něco vysílali nebo nevysílali, sociální demokracie to považuje za dostatečně, řeknu to přímo, odporné a závažné pro to, aby padla vláda. Jak vy se na to díváte, paní Fischerová?
Táňa FISCHEROVÁ, bývalá poslankyně, herečka, spisovatelka
--------------------
Podívejte se, já samozřejmě, tohle je docela choulostivá věc, já osobně mám mnoho výhrad k této vládě, opravdu mnoho a nechci se tedy vyjadřovat k tomu, jak vládne, ale současně taky vím, že jsme teď, máme nějakou důležitou úlohu v Evropské unii a že pokud padne vláda, tak se to samozřejmě odrazí v té Evropské unii a v naší pověsti a krom toho samozřejmě je třeba si uvědomit, že v tu chvíli vejde do hry prezident Klaus, který je jednoznačně zaměřen proti Unii a proti globálnímu oteplování, což je také něco, co se v tuto chvíli musí řešit. A to považuji za skoro nejhorší scénář, který je vůbec možný, proto dost dobře nechápu sociální demokracii, která ..., docela tomu rozumím, že může sto důvodů, ještě víc než tyto a už je měla v minulosti, ale víte co, já si vždycky vzpomínám, jak nám bylo nemilé, když jsme museli za mého období asi čtyřikrát hlasovat o důvěře nebo nedůvěře vládě a mně to připadalo legrační a taková jako hra na písku, že, jsme všichni věděli, že to zase neprojde, ale ztratili jsme tím čas a teď to dělají také a navíc to dělají v době, která je opravdu nevhodná pro to, kdyby to udělali po tom skončení předsednictví, řekla bych si dobře, asi je to věc zásadní a je třeba to řešit, ale udělat to teď, považuju za opravdu prvek naprosto destabilizující, a proto to považuji za velmi nešťastné.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Promiňte, že se k tomu ještě na sekundu vrátím, ale to, na co upozorňují, také není zrovna vhodné, jestli to tak je?
Táňa FISCHEROVÁ, bývalá poslankyně, herečka, spisovatelka
--------------------
Ale víte, takových věcí je moc a není to první věc, případ Wolf přece není žádná novinka, vždyť si dokonce vzpomeňme, běžme zpátky k panu Kořistkovi, já jsem tehdy a i do dneška stojím na jeho straně, protože dnes každý ví, že prostě tyhle věci tam vždycky fungovaly a fungují. A pan Dalík už to ani vlastně nezastíral, pak se ukázalo, že to tak prostě je, jenom tehdy ten Zdenek Kořistka měl tu smůlu, že byl první, takže to přeci není nic nového, ale už je třeba to řešit nějak jinak, než tímhle způsobem, já vůbec nechápu, jak se poslanec Wolf, který měl zřejmě a zdá se, že asi ano, když ho obvinila policie, ale zatím ho musíme považovat stále za nevinného, ale jak vůbec se mohl dostat na kandidátku s takovýmto podezřením, to je další otázka, protože koho tedy si ty strany berou na kandidátky, když se potom může odhalit takováto věc a když potom ti lidé jsou samozřejmě vydíratelní.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Otázek je mnoho, odpovědí také. Táňa Fischerová v Hostu do domu Českého rozhlasu 2 Praha.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Posloucháte Hosta do domu Českého rozhlasu 2 Praha, posloucháte Jak to vidí dnes s Táňou Fischerovou. Mluvili jsme o nejrůznějších spletitých případech, jeden takový nám stále doslova žije a hýbe se pod rukama, je to kauza podezření na korupci bývalého vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Jiřího Čunka, to se nějak neprokázalo, u soudu to ani nebylo, ten případ, nicméně začal žít svým vlastním životem, přerostl až v případ takzvané justiční mafie či nejustiční mafie, či justiční nemafie. Vojtěch Cepl mladší, soudce, rozhodl, že ten výrok justiční mafie není žalovatelný, že je tam dost indicií na tom, aby se o něčem takovém aspoň dalo uvažovat, účastníci se odvolali, Ceplova nadřízena vrátila případ zpátky po odvolání, nicméně už jinému soudci Vojtěcha Cepla mladšího z toho případu stáhla, znalci říkají, že to je naprosto bezprecedentní krok, že případ se soudci odebírá, pokud se nachází v kárném řízení, pokud něco provedl skutečně, ale ne takto jaksi běžně.
Táňa FISCHEROVÁ, bývalá poslankyně, herečka, spisovatelka
--------------------
My jsme všichni v pozici Alenky v říši divů, stále jenom žasneme, co všechno se ještě odvíjí. Já si vzpomínám, jak jsem, a možná zrovna s vámi, kdysi dávno, když právě on vynesl ten svůj rozsudek, řekla, že to změní atmosféru v české justici a že více lidí zvedne hlavu a že to, že je to čin, který se už asi nedá smazat a na tom si stojím. Jenom mám teď pocit, že ta druhá strana pochopila, že by mohlo víc lidí zvednout hlavu a že je třeba prostě opravdu s tím zatočit.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Promiňte, vy z něj děláte skoro takového skoro jezdce na bílém koni s mečem pravdy, ale on se tomu i bránil, vzpomínám si, že jsem poslouchal 20 minut Radiožurnálu s ním a on se trošku bránil, on říkal, ne, já jsem jenom soudil, nedělejte ze mě hrdinu.
Táňa FISCHEROVÁ, bývalá poslankyně, herečka, spisovatelka
--------------------
Ano, a to je dobře, že to říká, to zase svědčí pro něj samozřejmě, ale víte co, proto o to hlouběji smekám, protože ono to skutečně je statečné vynést tento rozsudek vůči svým nadřízeným a vůči nejvyšším šéfům, to prostě není zcela běžné a neudělá to každý, vždyť vidíme, jak každý se potom snaží skrýt za ty paragrafy a zákony, aby to udělat nemusel, takže je krásné, že to říká, ale přesto klobouk dolů, ale já bych k té kauze chtěla říct, možná ji doplnit, rozhovorem, který jsem teď minulý pátek, tuším, četla k příloze Lidovek, tam byl rozhovor se známou advokátkou Klárou Slámovou a na druhou stranu mě také vlastně, je třeba ji poděkovat za tu upřímnost, se kterou ona mluví, protože takovou upřímnost jsem bych byla ani nečekala, nicméně obsah teda těch jejich slov by možná mohl vysvětlit, proč se některé věci v té justici takto dějí, protože spočíval v tom, že ona za prvé řekla, že věří jenom v boží spravedlnost, že v tu pozemskou ne, tady žádná spravedlnost neexistuje a že zákony nejsou spravedlivé, že jsou to prostě jenom pravidla hry, což je už to první, co je, ono na tom samozřejmě je mnoho pravdy, o tom já také něco vím, jenomže já jsem si vždycky myslela, že právě v tom soudnictví to musí stát na tom, že se ta spravedlnosti hledá a že se, že bez ní to prostě nemá vůbec cenu celé a ona potom říká, že vlastně téměř, že většina osvobozených klientů není nevinná, ale nebylo dost důkazů pro jejich odsouzení, ale že s tím nemá morální problém, protože tak ten zákon stojí. A na otázku, jestli je tedy zákon důležitější, než svědomí, ona odpovídá, že advokát není od toho, aby měl nějak svědomí, že to svědomí se týká člověka, který to udělal, nicméně toho hájí, protože ví, že ho hájí podle zákonů, který nejsou spravedlivé. A když si to takhle dáte dohromady, tak se prostě vyděsíte k smrti a řeknete si, bože můj, ale to je potom opravdu všechno špatně, potom takový Vojtěch Cepl musí špatně skončit, pokud většina lidí v justici si opravdu myslí, že nepotřebuje svědomí, že zákony nejsou spravedlivé a že jenom po smrti se dočkáme spravedlnosti, tak to teda zabalme a řekněme si, že vlastně už nic nemá cenu, já jenom doufám, že těch hrdinů, kteří tvrdí, že nejsou hrdinové, bude víc a že se tomu dokáží postavit a budou skutečně hledat spravedlnost a budou mít svědomí, protože svědomí je přece základ každého člověka, to není tak, že my máme svědomí a v okamžiku příchodu do práce ho pověsíme někam na hřebík, támhle na věšák a teprve po odchodu z práce si ho zase navlíkneme, to prostě takhle nefunguje.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Nebo nenavlíkneme. Ono zas je tam určitá logika, že dvě strany mají svou pravdu a svou spravedlnost, a proto do hry vstupují experti a zákony a pravidla hry, aby ti experti na tom hřišti se utkali a sesbírali co nejvíc skutečně hmatatelných šustících důkazů a ty potom porovnali. Tam možná svědomí, ale ano, má tam místo, tam, kde se najímá expert, svědomí?
Táňa FISCHEROVÁ, bývalá poslankyně, herečka, spisovatelka
--------------------
Podívejte se, to je právě to, bez svědomí přece nemůžete žít, svědomí je základní vnitřní hlas lidství, člověka, duše, který teprve musí ovlivnit všechno další. A pokud na tohle rezignujete, tak potom je to, jak řekl Dostojevskij, bez Boha je všechno možné, pak totiž nemáte vůbec nic a já schválně, mě zaujala věta, kterou kdysi vyřkl Johann Wolfgang Goethe, falešné učení nelze vyvracet, protože spočívá na přesvědčení, že falešné je pravdivé, takže tady jsme u toho, to jsou ty diskuse, protože vy se potom nemůžete s nikým dohodnout a mimochodem filozof Rudolf Steiner na to dodal, že s tím, kdo chce uznávat jen důkazy, které jsou v souladu s jeho způsobem myšlení, jsou diskuse neplodné, takže to jsme u toho, my se vlastně tý pravdy nemůžeme dobrat, pokud každý hájí jenom to své přesvědčení, že falešné je pravdivé. Takže potřebujete to svědomí, potřebujete tu pravdu hledat, ta pravda není vaším majetkem, potřebujete hledat důkazy a srovnávat různé pravdy a řídit se tím nějakým vnitřním hlasem, protože nakonec každý dobře víme, co je svědomí a dobře víme, co je morálka, to ne, že to nevíme.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Říká Táňa Fischerová v Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
S Táňou Fischerovou v Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha se chceme ještě vrátit, řekněme, o týden zpátky, protože právě před týdnem probíhala velmi bouřlivá diskuse o tom, jestli starostka Chomutova postupovala správně, když nechala sáhnout dlouhodobým neplatičům na sociální dávky, diskuse proběhla i u nás za účasti ombudsmana, starostky Chomutova, novináře pana Urbana i Člověka v tísni, respektive, respektive pana Černého z Člověka v tísni. Paní Fischerová, co ještě nebylo řečeno, nebo co bychom si ještě měli uvědomit, protože už diskuse mediální, jak to tak bývají, trvají maximálně týden a pak přejdou.
Táňa FISCHEROVÁ, bývalá poslankyně, herečka, spisovatelka
--------------------
Já jsem nevěděla, že o tom byla celodenní diskuse, takže bych nerad i posluchače, kteří to poslouchali, vracela zase zpátky, takže jenom velmi stručně, mě na tom celém zaujala jedna věc, a ta mi přijde vlastně nejpodstatnější, protože všechno ostatní do toho můžete dosadit. Já mám někdy pocit, že my, a teď myslím my, obyčejní lidi, jsme někdy určitou manipulací a určitým i tlakem různých kruhů obsazování do hry, kterou bychom jinak nehráli a to je to, co mě velmi trápí, protože já například, a vůbec o tom nechci mluvit do hloubky, ale dejme tomu, že u paní primátorky vím, že kdysi jsem četla a taky byla nějaká reportáž, že je tam nějaký problém s tím Kamencovým jezerem, s pronájmem nevýhodným a tak. Vím, že nefunguje policie, že když někdo něco provede, že většinou nepřijede, že, a to se netýká jenom Romů, každého, kdo někdy něco, někdy přijede, nic neudělá, že člověk má pocit, že se vlastně nedovolá. Vím, že existují firmy, které, že, problém je v tom, že obec prodává svoje doma, prodá je nějakému majiteli, a to se zase týká nás všech a tam je to specifické u těch Romů, ti zvednou nájem, příliš ten dům neopraví, takže se okamžitě ti lidi, kteří tam bydleli, ocitnou v pasti. Většinou jsou samozřejmě nezaměstnaní, protože nemají kvalifikaci a někteří by i pracovali a někteří také pracují a platí to, ale bere se to všecko jako jedna skupina, to je další problém. A potom samozřejmě ten problém s tím exekutorem, kterého ještě musejí navíc platit, že úřad může samozřejmě ty dávky, pokud jde o nájemné, rovnou teda strhnout a vůbec jim je nedává do ruky a platit je za ně, čili není nutné to nechat takto narůst, tam je těch věcí mnoho a problém je v tom, že nakonec to prostě, jo, a navíc ještě se vytvářejí ta ghetta, ta místa, kde se právě díky tomu, že se skoupí tyhle domy a nastěhujou se tam nepřizpůsobiví z celé republiky, mimochodem, jak jsem četla, i ten případ pana Čunka byl podobný, protože i ve Vsetíně stěhovali z širokého okolí do toho pavlačáku takzvaného lidi a ten pavlačák už nebyl v dobrém stavu, takže samozřejmě vlastně úřady vytvořily tu situaci, nebo jí zhoršily, řekněme, zhoršily, protože už tak to tam nebylo moc dobré a pak se to muselo řešit, tak se to řešilo radikálně takto. A zase teda nechci se vracet k případu, o kterém se toho řeklo hodně. A já si myslím, že tady ve značné míře funguje selhání těch úřadů. A samozřejmě, že nám nejsou sympatičtí ti, kteří mluví, jako křičí někde a někde vidíme odpadky, vždycky nějaká kamera zabere, nejsou takoví všichni, zas je třeba říct, a mám pocit, že se vlastně potom a potom přijdou takoví ti mladí učesaní nebo oholení chlapci, kteří to jako za nás jdou vyřídit, což považuju za strašně nebezpečné, protože jakmile se někde dovolí nějaké polovojenské jednotky, tak se to prostě obrátí nakonec všecko proti nám. A to všecko vzbuzuje vlastně hněv společnosti proti těm sociálně slabým a těm nejslabším, kteří vlastně do značné míry do toho spadli také vlastní vinou, ale ne všechno je jejich vlastní vinou. A znovu se vracím k tomu, o čem chci mluvit, že mám velkou obavu, že my hrajeme za někoho jiného hru, že musíme především žádat, aby ty úřady plnily svoje povinnosti, aby dělaly to, co mají a že pak by vůbec k těmto věcem nedošlo a to je, to je můj černý sen, že my, když teď pustíme ty nejslabší, tak příště přijdou na nás, protože tak je to prostě postavený, tak jenom proto jsem se k tomu chtěla vrátit.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
S těmi hrami, o kterých mluvíte, to je velký problém, člověk, který dostává zprávu odněkud, opravdu neví, kdo ji pustil, co je za tím, jestli novinář prověřil opravdu všechny možnosti, starostka Řápková, když o ní už konkrétně mluvíme, u nás se zase bránila, že všechno, co jí zákon nařizuje dělat, tak udělali, že se snažili dlouhá, dlouhá léta, až to nakonec nešlo a já jako příjemce teď opravdu nevím, co si mám vybrat.
Táňa FISCHEROVÁ, bývalá poslankyně, herečka, spisovatelka
--------------------
No, tak taky to nemůžete ověřit, nemůžete zjistit, co opravdu udělali, s kým to udělali, jak to fungovalo, takže to je ta diskuse, o které jsem mluvila, to těžko můžete vyvrátit, když nejste připraven na ta fakta, ale já si rozhodně myslím, že, že přinejmenším třeba to Kamencové jezero, o tom už jsem nikdy neslyšela a přitom to bylo docela závažné, tak všichni teď budou prostě chválit paní Starostku za radikální řešení a přitom vlastně nikdo moc do hloubky do ničeho nevidí, a to mi vadí.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Táňa Fischerová v Hostu do domu Českého rozhlasu 2 Praha.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Táňa Fischerová v Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha, poslední téma, a to není politické, ani korupční, to mě těší, to jsou hypermarkety, proč zrovna hypermarkety?
Táňa FISCHEROVÁ, bývalá poslankyně, herečka, spisovatelka
--------------------
No, máme na to málo času, tak já jsem se těšila, že si dáme trošku víc času. Já jsem slíbila, že se vrátím ke knize Nadě Johanisové, kde peníze jsou služebníkem, nikoliv pánem a tentokrát v té části o supermarketech, hypermarketech, a to proto, že to také považuju za velmi důležité to pochopení, jak to funguje, pro tu společnost a ona to krásně rozvíjí na britském příkladu, protože tam ta knížka je hodně postavena na těch britských příkladech a ukazuje, jak funguje ekonomika hypermarketů a co to znamená pro nás pro všechny. A tam dává příklad ovocnářů, tam byli krásný po celý Británii ovocný sady, který už teď zanikají právě proto, že se tam hodně rozmohly hypermarkety a ukazuje to na tom jablíčku, že jednak hypermarket si to objedná, pak to dvakrát sníží, tu cenu, takže pak to jde pod ty výrobní náklady, potom odmítne vzít jabko, které je zralé, protože by se hned neprodalo a zkazilo, takže ten ovocnář musí utrhnout nezralé, potom chtějí určitou velikost, takže se to musí chemizovat, takže nakonec to dojde k tomu, že ty krásné sady, než se dostanou do toho hyper ... a pak ještě řekne, že když nechtějí ty podmínky, že si to přiveze zvenku, protože je to levnější. A tak už zanikají sady. A to jeden malý příklad, to jsme si vzali výsek, ostatně teď je tady problém s mlékárnama, takže to je, myslím, velmi podobné, i když nevím, jak v tom fungují ti zpracovatelé, to úplně nevím, ale je to vlastně to podobné. A ona mluví také o tom, že se zase, vůbec nikdo si nevšímá toho, že tady existují nějaké negativní externality, to jest negativní náklady, které ale nejsou zaúčtovány, takže vlastně to narušuje tu představu o tom trhu, o tom svatém trhu, pro některé prostě volný je trh svatý, protože ona říká, že tady samozřejmě vznikají škody, za prvé zaniká ta mnohodruhovost, v tomto případě třeba jablek, ale jinde jinak. Vznikají obaly, ten podnikatel, který působí externality, za ni vlastně neplatí a dostává falešné signály o efektivitě své činnosti, což je taky další věc a platíme za ně my, budoucí generace, platí za ně, já nevím, zdravotnictví, protože všecko to, co tam vzniká vlastně platí někdo jiný. A navíc to vede k tomu, že ten hlavní zdroj zisku pro ty supermarkety a hypermarkety jsou dodavatelé, kteří ale zanikají, navíc zanikají malé krámky, protože to samozřejmě ruší konkurenci a zanikají také místa pracovní, protože v těch malých krámcích přece jenom, když je jich hodně po vesnicích a všude, nakonec i po městě, tak zaměstnávají více lidí, protože ty hypermarkety snižují ten stav na nezbytné minimum a jsou to zaměstnanci, například v té Británii jsou to zejména námezní dělníci, kteří nemají vůbec žádnou ochranu, nic se za ně neplatí, i když mají nějaký úraz, tak se o ně nikdo nestará. Potom jsem zmínila ty nadměrné obaly, že jo, pořád se teď trápíme, kam s odpadem, to prostě, já třeba to vím na lécích a teď odbočuju od hypermarketů, já mám syna, který bere poměrně hodně léků a místo, aby to bylo v jedné krabičce, tak já každý ten lék musím vylámat, jednak tím strávím půl hodiny a jednak těch odpadů zbytečně, jo, proč tolik obalů, jenom proto, že to hezky vypadá. A potom to vede samozřejmě k nadměrné dopravě, protože čím víc hypermarketů, každý z nich se musí zásobovat, to znamená, že ke každému z nich musí přijet nějaký kamion, a to víc, protože každý má jiné zboží, ztrátu pracovních míst jsem zmínila, no, a náklady na ta ztracená místa nese stát, nebo-li my všichni daňoví poplatníci. A je tam taková krásná jedna věta, kterou jsem si taky napsala, že supermarkety jsou plodem ekonomické ideologie, která se abstrahovala od složitých přírodních a lidských vazeb a na jejich úkor zdůrazňuje cenovou konkurenci jako jediné kritérium úspěšnosti a blahobytu. A nechceme vidět stín této bubliny, externality, které nesou lidé a příroda a ekonomickou moc, která skutečnou konkurenci znemožňuje.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Ještě jedním slovem, paní Fischerová, dovádí to Naďa Johanisová do nějakého závěru?
Táňa FISCHEROVÁ, bývalá poslankyně, herečka, spisovatelka
--------------------
Ano, protože ona samozřejmě podporuje hodně to družstevnictví, jaké bylo za první republiky a já si taky myslím, že řešení je spotřebitelská družstva a prodávat to přímo.
Jan KŘELINA, moderátor
--------------------
Táňa Fischerová v Jak to vidí Českého rozhlasu 2 Praha. Www.rozhlas.cz/jaktovidi, tam nás najdete. Paní Fischerová, moc děkuji, mějte se hezky. Na shledanou.
Táňa FISCHEROVÁ, bývalá poslankyně, herečka, spisovatelka
--------------------
I vy.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
