Spisovatelka Iva Pekárková: Svoboda není romantika. Emigrace mě zbavila iluzí
„Československo jsem měla procestované od drátů k drátům a toužila jsem vidět i zbytek světa,“ vypráví spisovatelka Iva Pekárková, která v roce 1985 odešla do emigrace. Cesta do vysněné Ameriky vedla přes uprchlický tábor v Rakousku, kde přišlo vystřízlivění a ztráta iluzí o svobodě a lidech. Palčivé téma migrace otevírá i ve své poslední knize Pepřové pocity. Jak se žije mezi pravidly několika světů?
V uprchlickém táboře v Rakousku se jí začala rozpadat dosavadní představa o lidech i emigraci samotné. „Najednou jsem zjistila, že na svých cestách jsem potkávala jen samé prima, hodné, rozumné lidi, kdežto tam to byl spíš výběr těch největších blbců, co se nějak podařilo posbírat,“ vzpomíná. „Ti, kteří byli schopní, brzy odešli. Zůstali jen ti problematičtí – zloději, podvodníci a lidé bez jakéhokoli morálního kompasu.“
Čtěte také
První měsíce v Americe pro ni znamenaly hlavně euforii. „Byla jsem v sedmém nebi skoro rok. Vznášela jsem se, i když jsem si jen nesla nákup v papírových pytlících z obchodu,“ říká. Postupně se ale musela začít sama uživit, a právě tehdy přišla zkušenost s taxikařením v New Yorku. „Dostala jsem se k tomu díky své lenosti. Chtěla jsem mít i nějaký čas na psaní a poznávání života. A taxikařit se dalo jen několik dní v týdnu.“
Téma emigrace, svobody a střetu kultur zpracovává Iva Pekárkové i ve své poslední knize Pepřové pocity. Ústředním motivem je ztráta iluzí a tlak okolností, které člověka mnohdy nutí popřít sám sebe. „Není to kniha o svobodě, ale o tom, jak jsme neustále spoutáni jedním nebo druhým. Můj hrdina si myslí, že přijede do Anglie a bude mít lepší život, ale místo toho zjistí, že je tam úplně stejně spoután různými imigračními zákony a že je to vlastně horší, než to bylo v Keni.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
