Pavel Kosatík: Sjezd sudetských Němců? Brno prožilo několik hezkých dní, třeštění se týkalo menšiny

Ze sjezdu Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně se stala událost probíraná na půdě Poslanecké sněmovny. „Bývá velice často neštěstí, když si historická témata politici berou do úst, poněvadž oni z podstaty věci nejsou objektivní. Pohybují se ve světě moci a potřebují získat voliče na svou stranu, tak hledají témata, která jim v tom pomůžou,“ komentuje publicista a historik Pavel Kosatík.

Čtěte také

Politolog Jelínek: Sudetští Němci nepředstavují riziko. Pro politiky je jednodušší bojovat staré války

„Je mi to líto, protože jak asi víte, jsem velkým zastáncem, obdivovatelem Česko-německé deklarace z roku 1997. Jiří Gruša a další to tehdy geniálně vymysleli právě proto, aby politici neměli záminku nebo důvod se navždycky dohadovat a neotravovali tím normální lidi,“ míní.

Oceňuje přitom, že iniciátoři deklarace téma v 90. letech přenechali historikům. Aktuální dění podle něj ale ukazuje, že část politického spektra má na neustálém opakování starých křivd zájem. „Prostě nejsou schopni se posunout dopředu,“ kritizuje. 

Hezké, cenné dny 

Podle Kosatíka samotný sjezd nic špatného nezpůsobil. „Lidi si tam popovídali, něco snědli, potkali se. Proto mi bylo líto, že jsem tam nemohl být. Myslím, že Brno zažilo několik hezkých a pro sebe cenných dní,“ poznamenává.

Čtěte také

Germanistka Zuzana Lizcová: Sudetoněmecký sněm v Brně má být symbolem dialogu. Politici debatu uměle vyhrocují

„Možná že se někteří lidi kvůli Okamurovým prohlášením opravdu chvíli báli, ale myslím, že na základě té akce zjistili, že ke strachu nebyl důvod. A příště už se bát nebudou,“ doufá historik a zamýšlí se také nad tím, jestli neochota odpustit není nakonec v rozporu s civilizační rétorikou některých politiků. 

„Když se oháníme občas svým evropanstvím a křesťanským prapůvodem evropské civilizace, tak k tomu to odpuštění tak nějak patří, ne?“ ptá se. „Představa, že člověk zodpovídá za své předky, se sama o sobě vymyká zdravému rozumu.“

Protestující menšina 

Co nám reakce na brněnský sjezd říká o nás samotných? „Jsem přesvědčený, že třeštění se týkalo jenom menšiny. Zřejmě jsou to lidi, nebo já to tak aspoň chápu, kteří nejsou schopni si to rozebrat svým vlastním autonomním úsudkem, sami si to vyargumentovat tak, aby za tím pak byli schopni stát,“ myslí si Kosatík.

„Jsou to lidi, kteří si spíš činí svůj názor tak, že ho přebírají od někoho jiného. A v tom je právě zlá vina některých politiků, že udají tón. A na to jejich mužstvo, jejich elektorát zabere,“ dodává.