Rusista Karel Svoboda: „Stojí nám to za to?“ Rusko čelí únavě z války i kritice Putinova režimu

28. květen 2026

Téměř padesát zemí na půdě OSN odsoudilo výzvy Ruska, aby zahraniční diplomaté opustili Kyjev. Moskva podle nich otevřeně vyhrožuje ambasádám na Ukrajině a snaží se vytvořit tlak na prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle rusisty Karla Svobody ale nejde jen o zastrašování Ukrajiny a Západu. Kreml tím zároveň reaguje na stagnaci fronty, rostoucí únavu ruské společnosti z války i sílící kritiku kremelské elity proti vůdci. Proč se stupňují ruské útoky proti Ukrajině právě teď?

„Ukrajina opakovaně vyzývá k jednání. Rusové ale říkají: splníte naše podmínky a pak se bude jednat o dalším. Je to jen snaha Rusů zatlačit na Kyjev a vyděsit Volodymyra Zelenského, aby dosáhli svého,“ říká v pořadu Jak to vidí... rusista Karel Svoboda.

Moskva podle něj ale zároveň reaguje i na vývoj na frontě, kde se ruské armádě delší dobu nedaří. „Ruská armáda nepostupuje. V některých oblastech naopak postupují Ukrajinci. A už nestačí poslat sto vojáků navíc, protože drony je zničí ještě předtím, než se vůbec dostanou do nějakého kontaktu.“

Kritika vůdce

Moskva však kromě výhrůžek zintenzivnila i svoje útoky proti Ukrajině. „Hlavním důvodem je, že situace na frontě je zaseklá a že sílí kritika Vladimira Putina. Ozývají se hlasy, že Rusko je v postupu vůči Ukrajině příliš měkké a že by měl šéf Kremlu postupovat razantněji.“

Čtěte také

Ruská propaganda dlouhodobě podle Svobody vykresluje válku tak, že Moskva útočí výhradně na vojenské cíle, zatímco civilní objekty ničí Ukrajina. „Proto se teď Vladimir Putin snaží na svůj pokles popularity reagovat tím, že znovu posiluje image rozhodného hráče, který umí bouchnout do stolu.“

Součástí této strategie je podle něj i mediální využívání incidentů, ze kterých Rusko obviňuje Ukrajinu. „Příkladem může být opakované poukazování na údajný ukrajinský útok na školu ve Starobilsku, kde umíraly děti, což má pomoct vybudit proválečné nadšení.“

Únava a apatie

V Rusku je ale zároveň patrná rostoucí únava z války a apatie. „Čím dál častěji se objevují otázky, jestli to vůbec stojí za to. Lidé si uvědomují, jak vysokou cenu země platí za pár kilometrů zničeného a zaminovaného Donbasu. Pociťují růst cen, vidí vojáky vracející se z války bez končetin. Ospravedlnění, že Rusko získalo pár tisíc kilometrů navíc, zkrátka není pro největší zemi světa žádný epochální úspěch,“ upozorňuje rusista.

Čtěte také

Právě proto podle něj ruská propaganda stále více posouvá výklad války od konfliktu s Ukrajinou ke střetu se Západem. Už nyní se v Rusku šíří verze, že Ukrajina byla poražena hned na začátku invaze, pak ale do války vstoupil Západ.

„Budou čím dál častěji říkat: nebojovali jsme proti Ukrajině, ale bránili jsme Rusko proti Západu. A byli jsme natolik úspěšní, že jsme dokonce získali další území. Tím budou neúspěch ve válce neutralizovat,“ uzavírá Svoboda.

autoři: Vladimír Kroc , opa
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.