Přepis: Jak to vidí Josef Baxa – 18. prosince 2017

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech pořadu Jak to vidí přeje Zita Senková. Dnešním glosátorem je doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dobrý den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hovořit budeme o jedné významné jubilantce, o úctě k pravidlům i o nové mocnosti. Dobrý poslech. Před 25 lety 16. prosince 1992 byla Českou národní radou schválena Ústava České republiky a vyhlášena Listina základních práva a svobod. Ačkoli se to možná bude znát někomu možná jako zbytečná otázka, co je vlastně účelem každé ústavy, pane doktore? Je to jasné každému, občanům i ústavním činitelům?

Čtěte také

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jasné to je obecně, je to jasné všem lidem, to bych si dovolil říct, že ještě asi ne. Ale je tady určitě možnost, jak to vyjasnit a vyjasňovat. Ústava je odjakživa společenská smlouva. V tom nejširším slova smyslu. Lidé ať už přímo nebo prostřednictvím nějakých svých zástupců se prostě dohodnou, že spolu chtějí být, že chtějí sdílet prostě určité hodnoty, určité území, určitou formu vlády a prostě přijmou ústavu, no. Je to základní zákon.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsou země, ve kterých je den schválení ústavního zákona dokonce svátek.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to tak. A není to výjimka, jsou to desítky zemí po celém světě a nejenom v Evropě. A odpovídá to významu právě tohoto základního dokumentu každého státu. A je to spojeno, je to právě spojeno s, je to, je to, je to svátek, který se slaví všeobecně. Opravdu se slaví, není to jako volno na nákupy, ale ti lidé si uvědomují právě tu identitu svoji a ten kořen, řekněme, ten základ, který, který v té společnosti ta ústava zpravidla představuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se slaví takový den ústavy? Tuším v Norsku například nebo v jiných zemích. Říkáte, že jich je mnoho.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, je jich mnoho a jsou to opravdu většinou, je to zajímavé, že většinou jsou to, v těch zemích jsou to takové ty dny, kdy je hezké počasí. Takže je příjemné jít někam třeba do průvodu, spojit to, je to prostě, měl by to být svátek všech. Neměl by to být nějaký vnucený svátek prostě. Ale to záleží na tom, jak právě ta ústava se vžije, jak ti lidé opravdu vnímají, že to je jeden z těch pevných bodů jejich existence v určitém čase a v určitém prostoru. A jestli to teda slavit chtějí, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jaké...

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale opravdu průvody, vlajky, projevy, prostě příjemné věci.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký postoj, přístup máme my u nás v Česku k naší ústavě? Co byste řekl, uvědomujeme si ten význam a natolik třeba, že by se možná jednoho dne uvažovalo o tom, že bychom si také ustanovili další státní svátek, svátek ústavy?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak my jsme pamětníci těch bývalých ústav a v podstatě ta ústava před rokem 1989 v podstatě nikoho ani nezajímala, nikdo ji dohromady neznal. Ta situace dnes je lepší. Není zdaleka ideální, ale i díky některým vyhroceným situacím třeba v politickém nebo veřejném životě, tak už myslím, že jsou lidé, že si uvědomují, že ústava existuje a že je dobré ji znát. Ale myslím si, že pořád převažuje ještě takové to mínění, že ústava je něco, co je jenom pro ty nahoře, kteří si tam prostě řeší nějaké ty svoje mocenské hry a choutky a přetahují se a tak dále. Ale ústava je základ pro, řekněme, ústavní pořádek a součástí ústavního pořádku je také Listina základních práv a svobod. A to už jsou věci, které se týkají každého, každého z nás od narození, dokonce i před narozením až do smrti, no. Takže myslím si, že to povědomí se zlepšuje, ale že je tady ještě pořád velký prostor, řekl bych, skoro odmalička, odmalička od těch základních ročníků škol, aby se ústava popularizovala, aby se o ní mluvilo, protože ona mimochodem je také napsána, je poměrně stručná. Vždyť je to nějakých celkem asi 114 a dobrých, řekněme, 100, 105 článků psaných velmi srozumitelným, kultivovaným jazykem. Ta ústava není, ta nemá ty rysy toho dnešního zákonodárství, takovou tu nepřehlednost, složitost, podrobnost. To jsou opravdu věty velmi jednoduché, jsou to principy. A myslím si, že lidé kdyby si ústavu třeba četli i s nějakým jednoduchým výkladem, tak by jí porozuměli, vžila by se a bylo by to lepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak by měli ústavní činitelé vykládat ústavu a v zájmu koho?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, ústavní činitelé, tedy ti hlavní aktéři, o kterých ta ústava pojednává, by s ústavou měli zacházet, opravdu je to taková ta chůze po bílém koberci. Prostě dát pozor, nejdu tam v bagančatech, nepošlapu ho. Spíš budu hledat jaksi své limity, nebudu testovat, co ta ústava vydrží. Nebudu říkat tohle: Já vlastně můžu všechno podle ústavy, já nemusím nic podle ústavy. Prostě s velkým respektem a s velkou úctou, je to základní zákon a tím, jak se ústavně chováme, tak pochopitelně dáváme i vzor ve velmi špatném slova smyslu těm ostatním.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Disponuje, pane doktore, náš ústavní systém, řekněme, dostatečnými překážkami proti ohrožení demokracii? Máme pojistky jednoznačné, jak tomu zabránit?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Myslím si, že ano. Myslím si, že ano, že určitě ta, i kdyby tady došlo k nějakému skutečně vážně míněnému pokusu o nějakou demontáž demokratického právního státu, tak že ta ústava by to přece jenom trochu komplikovala. A je to správné, vládnout nemá být jednoduché, vládnout má být složité. Ale popravdě řečeno, nerad to říkám, prostě ústava nás nezachrání. Máme to zase v rukou jenom my sami. Tou ústavou se nemůžeme prostě tlouct po hlavě a ten text je, ten text je důležitý, je důležitý také kontext té ústavy, všechny ty souvislosti, zvyklosti, praxe. To, co se pomaličku vytváří, je těch 25 let ještě na to příliš krátká doba, proto každou tu zvyklost, která, která se takhle vytvoří, bychom jaksi si ji měli tak trošku hýčkat a nehledat prostě zase nějaké jiné tvůrčí výklady a jiné, jiné přístupy k ústavě jenom proto, že je to nějaké momentálně účelné nebo účelové pro mé vládnutí nebo pro likvidaci nějakých protivníků a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se...

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Prostě myslet i na ty časy, kdy ta ústava, kdy ta ústava, kdy jaksi nebudu držitelem moci a kdy naopak ústava bude třeba garancí, že, že nějaká příští většina, která by se chtěla chovat třeba nedemokraticky, nelegitimně, tak že ta, že ta ústava trošku jí v tom zabrání. A znovu říkám, to nejde o podrobný text, má nějaké sankce a lhůty a co bude, když... Ne. Prostě ta ústava v tomhle tom směru nikdy nemůže taková očekávání splnit. Ústava záleží opravdu, naplňování ústavy záleží na chování ústavních aktérů, na jejich sebeomezení, na akceptaci chování toho druhého a podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co říkáte návrhům například Andreje Babiše nebo Tomia Okamury, které by hypoteticky zatím mohly změnit český ústavní pořádek? A nejenom oni, v poslední době docela často se skloňuje také ústava, možné změny, třeba mít zákon o obecném referendu a tak dále. Zrušit Senát, což je vlastně pojistka také.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, jistě. Jistě. Je trošku škoda, že vždycky té ústavy si nejvíce všímají ti, kteří momentálně nabyli nějakou moc a teď, teď hledají teda ty jaksi mantinely, ty hranice. Teď najednou zjišťují, že ty hranice jsou nějaké příliš vysoké, že, že ta ústava je těsná, tak by ji rádi, rádi změnili a nepřemýšlejí právě o té historii, o kontextu, o budoucnosti. Jde jim prostě jenom o nějakou tu momentální takovou tu technologickou stránku vládnutí. A tak si myslím, že by bylo třeba více zdrženlivosti při těchhle těch úvahách a já doufám, že, že v té diskusi společenské a i diskusi těch jednotlivých ústavních orgánů pořád tady máme dělbu moci a máme tady brzdy a protiváhy, že k nějakému ústavnímu uragánu, abych tak řekl, že nedojde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kdy by se z jakých důvodů měla obecně měnit ústava, kdo o tom vlastně rozhoduje?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, je to, jak jsem říkal, společenská smlouva. To znamená, muselo by tady být opravdu nějaké společenské vzepětí, které by řeklo: No, tahle ústava už jaksi nevyjadřuje hodnoty, na kterých ta společnost stojí a má být nahrazena třeba jinou, je zastaralá a tak dále. Ale já myslím, že tohle to všechno vůbec o naší ústavě neplatí. Ta ústava na to, jak krátká doba byla jaksi pro její přípravu, tak si myslím, že je velmi povedená a už odolala v různých situacích a já doufám, že odolá i nadále a že, že nebude třeba teď vůbec diskutovat o tom, to nemluvím o nějakých technických vylepšeních, to jistě je možné. Ale, ale prostě tohle by neměl být, neměla by být věc nějakého aktuálního politického programu a takových těch poslaneckých návrhů a rychlých procedur a tak podobně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak dlouho se vůbec tehdy před těmi 25 lety vytvářela a tvořila? Jaké debaty provázely vznik Ústavy České republiky?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, rozhodně to, rozhodně to nebyl nějaký dlouhodobý úkol, na kterém by pracovaly generace akademiků a ústavních expertů. Jak známo, tehdy ta situace byla jaksi velmi překotná.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dělilo se Československo.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dělilo, dělilo se Československo. Slováci ústavu přijali a vlastně ta budoucí Česká republika najednou byla postavena před ten moment, že: Aha, od Nového roku budeme samostatným státem, je dobré mít svou ústavu, tak je třeba ji rychle napsat. Takže opravdu to byl takový ten léto - podzim 1992. A znovu říkám, na to, jak, jak krátký čas na to byl, tak ta ústava je velmi povedená.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nový vládní kabinet má dnes schválit své programové prohlášení. Prezident v Česku většinou podmiňoval jmenování vlády tím, že získá důvěru poslanců. Nový menšinový kabinet hnutí ANO, který prezident Miloš Zeman jmenoval minulý týden, o důvěru požádá v lednu. Podle staronového ministra spravedlnosti a šéfa Legislativní rady vlády Roberta Pelikána se tím vracíme ke kořenům ústavy. Jaký je váš pohled, pane doktore? Jenom doplním, že ministr Pelikán v rozhovoru pro Mladou frontu DNES uvedl, že Václav Havel jednal proti původnímu duchu ústavy. Mimochodem dnes je to přesně 6 let, co první polistopadový prezident zemřel.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, návrat ke kořenům, návrat ke kořenům bych si představoval trošku jinak. Jistěže jsme zaznamenali za těch 25 let různé kreativní přístupy k výkonu ústavních pravomocí různých ústavních činitelů. Ale pořád ten základ Česká republika je, je parlamentní demokracií a prostě vládnout má vláda, která se těší důvěře Poslanecké sněmovny. To je ten systém brzd a protivah. Jestliže tady tohle to jaksi pomineme, jsou tady jistě nějaké přechodné stavy, jako je vláda v demisi nebo vláda, která ještě nepožádala o důvěru a tak podobně. Ale to jsou všechno přechodné stavy, ale nemůžeme z těch přechodných stavů dělat stav trvalý a říkat vlastně, že je to jedno, vždyť se vlastně nic neděje. Prostě vláda, vláda vládne, tak co.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Cituji dál ministra Pelikána: "Byl to způsob, kterým si prezident Havel atrahoval více pravomocí, než mu mělo náležet. Tím, že si kladl tuto podmínku a vytvářel institut designovaného premiéra, který v ústavě není, tak vytvářel situaci, kdy nakonec bude na něm, aby odsouhlasil projekt, který někde v parlamentu vznikal, ale ústava popravdě nic takového nepředpokládá." Konec citace.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jistěže tam v ústavě nenajdeme text o designovaných premiérech. Ale to, to je součástí jaksi role hlavy státu a teď nechci jaksi obhajovat nebo zatracovat konkrétního prezidenta, ale prostě ty způsoby, způsoby výkonu ústavních pravomocí, to moderování té, té politické debaty je, je různé. Ale pořád by měla směřovat k tomu základnímu cíli. Prostě aby, aby z voleb vzešla reprezentace, která, která bude schopna krajovat ty příslušné ústavní orgány. To znamená sněmovnu, vládu, vláda získá důvěru, vládne a tak podobně. Pokud tohle to, prostě tenhle ten řetězec jaksi se nedokončí, no, tak asi to není v pořádku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká je to vláda, která začíná pracovat bez důvěry? Teď mám na mysli to, že třeba podle prezidenta pana Zemana ústava nezná pojem neplnohodnotná vláda. Vláda je podle něj plnohodnotná okamžikem, kdy ji jmenuje.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, nechme tohle, nechme tohle stranou. Já, já mám pocit, zase tady vidíme určitou netrpělivost. Ústava má pro to mechanismy, má tady nějaký první pokus, druhý pokus a my se všichni už jako, my jako prostě všechno tohle to, bych řekl, nějak netrpělivě odmávneme a pořád chceme vědět, co bude dál. Ten seriál ještě nezačal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co říká ústava, víte, jak tedy postupovat? Mění se ty zvyklosti nebo jak je to?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já si myslím, že by se zvyklosti měnit nemusely. Ale znovu, pořád říkám, seriál skoro ještě nezačal, tak se neptejme, co bude ve čtvrtém, pátém nebo šestém dílu. Prostě ta vláda je teď jmenována, to je v pořádku. Nemůže být jmenována okamžitě s důvěrou. Na to má ústava svůj pořádek, svůj čas. Vláda předstoupí před sněmovnu, požádá o důvěru. Dostane ji - nedostane ji. A zase dostat ji jsou různé způsoby, protože ta důvěra v podstatě je otázkou toho jednoho dne ve sněmovně, kdy se o ní hlasuje. A tam nejde o nějakou nadpoloviční nebo ústavní dokonce většinu. Tam prostě půjde o většinu přítomných poslanců. A ta může být všelijaká podle chování těch ostatních. Takže uvidíme, co bude dál. Pak přichází, v případě, že nepřichází další, další kroky, které ústava předpokládá.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže je to v pořádku ten průběh.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Já myslím, že nic zlého se zatím nestalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jsou to všechno taková politická prohlášení, ale ty ústavní procedury, pokud jde o získání vládní důvěry ještě nebyly spuštěny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Předseda sněmovny Radek Vondráček v rozhovoru v souvislosti s vyšetřováním kauzy Čapí hnízdo zpochybnil nezávislost policie a státního zastupitelství. Jak se díváte na jeho kritiku, která pobouřila představitele Soudcovské a unie, Soudcovské unie a Unie státních zástupců? Pan Vondráček řekl: "Musíme si ještě počkat, až nám uzraje ta situace do té míry, že budeme mít jasně pracující nezávislou policii, jasně pracující nezávislé státní zastupitelství." Jedná se o tuto konkrétní kauzu Čapího hnízda.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, škoda že si tohle to nemůže účinně říct každý občan, který třeba, kterému hrozí trestní stíhání a říká: Hm, já bych teď nechtěl být trestně stíhán, já bych si počkal, až budou soudy skutečně nezávisle, policie až bude efektivní, až státní zastupitelství bude pracovat, tak jak má, pak bych teda s tím souhlasil. To je otázka rovnosti přece před zákonem. Tady nemůžu si klást nějaké další podmínky nebo říkat nebo volit ty své kroky podle toho. A samozřejmě ten výrok, já, už o něm bylo mnoho řečeno, tak už bych to zase nechtěl nějak úplně rozmazávat. Ale to základní řeknu, je tady rovnost před zákonem, a jestli je to pán nebo kmán, by mělo být v zásadě jedno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A je tady rovnost před zákonem?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, musí tady být rovnost, tedy to je jedna z ústavních, z ústavních zásad. Prostě rovnost každého před zákonem, řízení před soudem, to přece, jestliže začneme tohle to zpochybňovat a přidávat nějaká kritéria, tak to možná pomůže v té konkrétní věci, ale ty vedlejší škody prostě pro pocit a to zase se vracíme k tomu, jak lidé vnímají pravidla a ústavní, ústavní pořádek a všechny tyhle ty věci. Oni si je nejlépe vyzkouší na tom, když, když uvidí, že se jimi musí řídit i ti, kteří jsou třeba mocnější než ten běžný člověk. A přesto se těm pravidlům podrobí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A co volba prezidenta a pravidla? O funkci hlavy státu, jak víme, se utká 9 uchazečů zaregistrovaných ministerstvem vnitra. Váš Nejvyšší správní soud, pane doktore, zamítl stížnost Terezie Holovské, která se domáhala zrušení registrace 5 kandidátů. Soud ale zároveň upozornil, že poslanec nebo senátor může příště podpořit jen jednoho uchazeče o Hrad. To je to poselství? Co jsme se dověděli z této žaloby a z tohoto šetření?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, ta věc byla komplikovaná především v tom, malinko vás opravím, my jsme odmítli vlastně ten návrh té paní Holovské, protože jsme vlastně dospěli k závěru, že ona ve svém postavení nemůže úspěšně jaksi se domáhat zrušení registrace těch pěti prezidentských kandidátů. Ale zároveň jsme v podobě, kterému se říká obiter dictum, takové jako nad rámec, ještě připodotkli to, co si myslíme, že je důležité, aby byl vyjasněn pohled na příslušný článek ústavy a i na ten prováděcí zákon o volbě prezidenta republiky, aby bylo jasné, že skutečně jeden zákonodárce může podporovat jenom jednoho kandidáta na prezidenta a ne, ne dva, tři a tak dále. To je, myslím, důležité sdělení. No, ale protože v té, v tom jaksi konkrétním volebním procesu a ten už, jak známo, běží několik měsíců, se prostě to, ministerstvo vnitra se začalo vyjadřovat, tak jako měnit své předešlé, své předešlé, předešlá stanoviska, tak jsme dospěli k závěru, že asi v této situaci by nebylo namístě říci: No, tak tohle to je zásadně špatně ve vztahu k těm kandidátům a vy jste z té soutěže vyřazeni. Takže ale my jsme to věcně neřešili. Jenom jsme, jenom jsme si, jsme si uvědomili, že je dobré k tomu ten názor nějaký vyslovit právě proto, aby propříště bylo už jasno. Ale v této soutěži, kde prostě ta, úspěšně ta nominace těch 5 kandidátů napadena nebyla, prostě nemůžeme dělat nějaký takový ten silný závěr a vyřazovat, vyřazovat ze soutěže těch 5 kandidátů z 9 kandidujících.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Německý týdeník Der Spiegel zveřejnil na své obálce karikaturu Josefa a Marie, kteří hledí na zásilku od internetového obchodu a v krabici je Ježíšek. Hlavní téma magazínu má titulek Zákazník jako Bůh. Jak nás, pane doktore, proměnil internetový obchod, naše zvyklosti? Řekla bych, že jaksi zejména v době adventu zažívá ten opravdový boom nakupování online 24 hodin denně, pátek svátek, dodávky až domů, obrovský výběr, nakupujeme, reklamujeme, vracíme a tak dále.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Prostě děláme všechno jiné, než bychom dělat měli v tom adventním čase. A místo určitého zklidnění, zamyšlení uklízíme, což je v pořádku, chceme mít hezké prostředí. Ale možná někdy zapomínáme na takový, na takový úklid v duši. A namísto toho prostě, ano, objednáváme, klikáme, vyhlížíme ty zásilkové služby, jestli už přijedou, nebo nepřijedou. Je to, je to něco, co, čím ta společnost asi nějak musí projít. Ale doufám, že to není konečná fáze, že, že se snad tohle to přežene, i když to asi nějaký rok ještě bude trvat a že se pak snad vrátíme k těm hodnotám, o kterých jako rádi mluvíme, že jsme na nich založeni. Ale tak jak všude teď vidíme ty výprodeje, tak myslím si někdy, že i ty hodnoty jsou v jakémsi výprodeji nebo v jakési trvalé slevě. Tak zpátky zase k těm cenám, až tohle to všechno pomine, tak se možná zamyslíme nad tím, že ani ty věci ani ten materiální dostatek nám nakonec nepřineseme štěstí a spokojenost a klid. A že to budeme muset hledat někde jinde. Procházely tím i jiné společnosti, společnosti takzvaně v blahobytu žijící a viděly, že ten blahobyt není konečným cílem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Patří to k té současné společnosti?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, nerad to říkám, ale bohužel je to, je to velice, je to velice, je to vlastně, je to všudepřítomné a je těžko před tím unikat. Ale uniknout se dá a zase záleží to, záleží to na nás samotných, do jaké míry se tím necháme pohltit, anebo budeme hledat aspoň nějaký ten únik.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na kolik se vy necháte pohlcovat tímto aktuálním stavem?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak přiměřeně, já myslím. Rozhodně se, rozhodně se do toho nepokládám, není to nějaká velká radost. Těším se právě spíš na takové ty dny po, kdy už mají všechny ty obchody naštěstí zavřeno a dárky jsou rozbaleny.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je otázka, kdo má zavřeno.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Než začne teda ta fáze vracení dárků a povánočních výprodejů a nabere se nový dech v obchodě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nad čím se zamýšlíte, pane doktore, na sklonku roku? Možná je i pár minut na nějakou drobnou bilanci ať už z vašeho profesního života, nebo možná i osobního.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, já to mám, já to, já prozradím, co se asi není úplně nebo nemusí být úplně tajné, já mám na silvestra narozeniny, takže já vždycky ten konec roku je pro mě takový smutný, taková smutná nostalgie, že zase jeden rok za námi, za mnou a co vlastně teda ještě, co jsem vlastně ještě mohl udělat a co jsem neudělal. A jaký ten rok je a jaký bude, jaký bude ten příští, no. Já si myslím, že, a nejsem nějakým životním pesimistou, myslím si, že ten příští rok přes všechny tady ty věci, o kterých jsme hovořili, může být lepší. Může být lepší, ale on sám lepší nebude. Musíme prostě pro to něco udělat, musíme mít pro to dostatek vůle, dostatek energie a pak se můžeme těšit na ten příští rok. A já se na, já se na něj do jisté míry těším, protože si myslím, že bude dost velký prostor dělat i věci, třeba neobvyklé, neobyčejné, věci, ke kterým bude třeba i odvaha. Ale prostě nebude to běžný banální rok, který, který zapomene, bude důležitý. Ale jaký bude, to bude záležet na našem chování.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte třeba odvahu k nejvyšší radě soudnictví, takový evergreen?

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale tak to je, to je, to je jedna z věcí, která jistě je možná důležitá, ale zase ne nejdůležitější ze všech, no. Jde o to prostě, aby skutečně už byla nastoupena cesta k nějakému respektování, respektování pravidel. Ale ono to začíná v běžném životě prostě vzájemnou tolerancí, slušností, a jestliže tohle nějak si osvojíme, tak možná budeme lépe nacházet i recepty na různé konflikty, které přirozeně k životu patří a jakkoliv máme je v osobním životě, máme je i v tom veřejném životě. Ale ten způsob jejich řešení, hledání nějakého řešení v kultivovanou formu, to je to, co je asi podstatné a to bych si přál, aby, aby bylo více než, než doposud vidět a slyšet.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu, a jeho postřehy. Děkuji vám za ně a přeji hezký den.

Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Rádo se stalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou se těší Zita Senková. Mým zítřejším hostem bude rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.