Kamila Špráchalová: Herectví byla možná jen třicetiletá odbočka. V důchodu chci konečně psát
Herectví miluje, ještě raději ale píše fejetony. „V osmnácti jsem potřebovala být na jevišti a hledat se přes herectví. Jsem introvert a potřebovala jsem překonat stud,“ svěřuje se herečka Kamila Špráchalová v Blízkých setkáních s Terezou Kostkovou. „Dnes už jsem si ale spoustu věcí vyřešila, takže můžu psát.“
Právě ve fejetonech bývá Kamila Špráchalová velmi osobní. „Můj muž mi vyčítá, že píšu o soukromých věcech. Jenže fejeton musí být ze života, tomu se člověk nevyhne,“ usmívá se. „A podle reakcí vidím, že to v ženách rezonuje úplně stejně.“
S nadsázkou říká, že herectví pro ni možná byla jen „třicetiletá odbočka“. „Doufám, že v důchodu budu mít čas na psaní a že se konečně stanu spisovatelkou.“ Láká ji na tom hlavně svoboda. „V herectví nemusíte potkat dobré kolegy nebo režiséra. Někdo vám musí dát roli,“ připomíná. „Psaní je totální nezávislost. Psát si můžete klidně i do šuplíku.“
Zatím ale pořád vyhrává herectví. „Teď z devadesáti procent hraju a z deseti píšu. Ale až budu starší, určitě se to obrátí,“ doufá Kamila Špráchalová v Blízkých setkáních z Radiocafé Vinohradská 12.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
