Premiéra cyklu symfonických básní Má vlast
Na pražském Žofíně se 5. listopadu roku 1882 sešla česká kulturní a společenská elita, aby zde vyslechla první souborné provedení cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast. Obrovský úspěch, který dílo zaznamenalo, bylo pro Smetanu zaslouženou satisfakcí. S výjimkou počátečních prací na první symfonické básni Vyšehrad, napsal celý cyklus hluchý a později také za velmi obtížných existenčních podmínek.
Původní Smetanova představa zahrnovala pouze čtyři úvodní symfonické básně: Vyšehrad, Vltavu, Z českých luhů a hájů a Šárku. Až o tři roky později, kdy už žil trvale u své dcery Žofie v hájence v Jabkenicích, dopsal Tábor a Blaník.
Přes obrovský úspěch u publika byla žofínská premiéra jediným provedením Mé vlasti za Smetanova života. Její technická a umělecká náročnost častému uvádění nepřála. Vše se změnilo až se vznikem České filharmonie (1896), která cyklus poprvé uvedla v roce 1901. Postupně se stal základní součástí jejího repertoáru a už od 50. let minulého století je jím pravidelně zahajován hudební festival Pražské jaro.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Dirigent Hrůša: Když v zahraničí zní Má vlast, zcela automaticky se skloňuje i téma češství
Rok české hudby i projekt Smetana 200 reflektuje ve svých dramaturgických plánech řada kulturních institucí v Česku i v zahraničí. Existuje něco jako národní kultura?
-
858. schůzka: Pokud se na světě dějí zázraky
„Bez sluchu jsem vyřízen co kapelník, divadlo jsem odevzdal Maýrovi, padly i plány na koncertování, nemohu ani vyučovat. Abych snad šel po žebrotě!…“
-
Jiří Hlaváč: Něco takového jsem viděl poprvé v životě. Má vlast na Pražském jaru byl silný zážitek
Ve čtvrtek 12. května začal mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Jako tradičně ho zahájila Má vlast Bedřicha Smetany. V čem byl ovšem koncert tentokrát výjimečný?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
