Premiéra cyklu symfonických básní Má vlast
Na pražském Žofíně se 5. listopadu roku 1882 sešla česká kulturní a společenská elita, aby zde vyslechla první souborné provedení cyklu symfonických básní Bedřicha Smetany Má vlast. Obrovský úspěch, který dílo zaznamenalo, bylo pro Smetanu zaslouženou satisfakcí. S výjimkou počátečních prací na první symfonické básni Vyšehrad, napsal celý cyklus hluchý a později také za velmi obtížných existenčních podmínek.
Původní Smetanova představa zahrnovala pouze čtyři úvodní symfonické básně: Vyšehrad, Vltavu, Z českých luhů a hájů a Šárku. Až o tři roky později, kdy už žil trvale u své dcery Žofie v hájence v Jabkenicích, dopsal Tábor a Blaník.
Přes obrovský úspěch u publika byla žofínská premiéra jediným provedením Mé vlasti za Smetanova života. Její technická a umělecká náročnost častému uvádění nepřála. Vše se změnilo až se vznikem České filharmonie (1896), která cyklus poprvé uvedla v roce 1901. Postupně se stal základní součástí jejího repertoáru a už od 50. let minulého století je jím pravidelně zahajován hudební festival Pražské jaro.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
