Poslouchejte varování svého těla, radí lékař. Jak poznáte, že vám hrozí cévní mozková příhoda?

Před hrozící cévní mozkovou příhodou někdy organismus člověka varuje prostřednictvím krátkodobých příznaků. Nevyplatí se je podceňovat
Před hrozící cévní mozkovou příhodou někdy organismus člověka varuje prostřednictvím krátkodobých příznaků. Nevyplatí se je podceňovat

Cévní mozková příhoda neboli lidově řečeno mrtvice patří celosvětově mezi nejčastější příčiny náhlého úmrtí a dlouhodobé invalidity. A Česká republika není výjimkou. Naopak. Jak se projevuje a co je nejdůležitější pro její úspěšnou léčbu?

Při cévní mozkové příhodě ztratí určitá část mozku svoje cévní zásobení buď tím, že se ucpe céva (80 % případů), která tuto oblast zásobuje, nebo tím, že tato céva praskne a do postižené oblasti se vylije krev (20 % případů).

Až 80 % případů mrtvice vzniká ucpáním cévy v mozku krevní sraženinou.

„Naše země má bohužel velice vysokou incidenci, tedy výskyt nových cévních mozkových příhod za rok v populaci,“ říká Libor Musil, primář rehabilitačního oddělení Rehabilitační kliniky Malvazinky v Praze. Na vině je nezdravý životní styl, nedostatek pohybu, nadváha, alkohol, kouření a nejspíš i některé genetické faktory.

Přestože v současnosti díky moderní léčbě procento pacientů, kteří se z onemocnění dostanou s minimálním postižením, výrazně roste, stále platí, že klíčovým faktorem, který o úspěšnosti léčby rozhoduje, je rychlost, jakou se pacient dostane do nemocnice a bude ošetřen se správnou diagnózou.

Nejčastější příznaky cévní mozkové příhody

  • slabost, často slabost poloviny těla,
  • oslabení hybnosti končetin a mimických schopností obličeje,
  • problém s řečí, případně s viděním.

Při rehabilitaci je klíčová trpělivost a pozitivní motivace

V další fázi léčby má rozhodující vliv na uzdravení intenzivní rehabilitace, respektive neurorehabilitace.

Okno k úplnému vyléčení mrtvice se do dvou hodin navždy uzavře, varuje lékař

Mozek

Cévní mozková příhoda postihuje podle zdravotnických statistik čím dál mladší lidi, klidně i třicátníky. Každý by tak měl vědět, jaké jsou příznaky a taky co dělat.

„U pacientů po cévní mozkové příhodě se setkáváme s tím, že mají často poměrně komplikované postižení jak hybnosti, tak kognitivních funkcí, paměti, mluvy, porozumění, artikulace, psychických funkcí nebo stability,“ vypočítává specialista. „A v závislosti na tom jaké potíže ten daný pacient má, se toho účastní samozřejmě i různí odborníci té které oblasti rehabilitace.“

Nutnou podmínkou úspěšného léčení je trpělivost pacienta a ochota pracovat na zlepšení vlastního stavu. To bývá často pro takto postižené lidi obtížné, protože více než polovina z nich trpí po cévní mozkové příhodě depresí.

„Je důležité, aby byl pacient dlouhodobě pozitivně motivován a aby na sobě pracoval, protože proces návratu funkce je trvalý a pacienti se zlepšují třeba i po dvou, třech, pěti, sedmi letech. A naopak, když přestanou pravidelně cvičit, trénovat určitou funkci, tak zase tu schopnost ztrácejí,“ upozorňuje Libor Musil.

Vybíráme z dotazů posluchačů

„Minulý týden jsem přibližně tři minuty neviděla na levé oko. Začalo to mžitkami poté, co jsem se ohnula. Předtím mě brněl jazyk a prsty na levé ruce. Teď už vidím dobře. Může to být spojeno s cévní mozkovou příhodou?“ ptá se Marie ze Znojma.

„Ano, takovéto příznaky typu porucha zraku na jednom oku, brnění jazyka nebo ústa a brnění jedné strany těla můžou být iniciálním příznakem cévní mozkové příhody, která se objeví a odezní,“ říká primář Libor Musil. „Označujeme ji jako tranzitorní ischemickou ataku, která může signalizovat, že je v určité části mozku nedostatek prokrvení a pacient by měl podstoupit komplexní vyšetření s odhalením rizikových faktorů, které je možné ovlivnit, aby se se předešlo propuknutí cévní mozkové příhody.

 

Spustit audio
autoři: Jiří Holoubek, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas

Související