Už v 28 letech jsem měla náběh na infarkt! Poslechněte si Váš příběh

„Vlastně nejde o nic nového. Už mumie starého Egypta nesou známky chorob věnčitých tepen, tedy cév, které zásobují srdce,“ říká Marek Šetina, ředitel Kardiocentra VFN v Praze a 1. LF UK. Nemoci srdce se mohou týkat už těch nejmenších. Pokud mají smůlu a s postižením se narodili. Valná většina pacientů ale patří do skupiny nemocí získaných, třeba pokud jde o kornatění tepen (arterioskleróza). Nemoc se projevuje kolem 50 roku věku (a výš).

„Dotaz vypadá jasně, ale jen zdánlivě,“ říká kardiolog. Důležitá je totiž příčina infarktu. „Tady mohlo jít i o spasmus (křeč) cév. Hlavně u mladých žen vzniká po nějakém emočním napětí nebo námaze a sám taky povolí.“ Za podobnými obtížemi ale taky často stojí málo srážlivá krev (zahuštěná), kterou si můžete přivodit velkou námahou a malým množstvím tekutin.

„Onemocnění věnčitých tepen se projevuje anginou pectoris, která „bolí“ (na hrudi). Třetina pacientů se jen jakoby víc zadýchává a další část lidí nebolí vůbec nic. Prvním příznakem může být až infarkt myokardu,“ vysvětluje lékař. Nejčastěji se tak nemoc projeví u „cukrovkářů“.

Prevence?

Nekouřit, sportovat, jíst zdravě… „Největší hrozbou je ale určitě kouření. To je opravdová metla,“ varuje. Doporučuje aerobní aktivitu. „Není pro vaše srdce až tak důležité nějaké posilování, ale chůze nebo pomalý běh, plavání, jízda na kole.“ Zapomeňte i na nějaké přísné diety, člověk je svým založením všežravec, a když si dáte jednou za 14 dní „něco takzvaně nezdravého, tak se vám nic hrozného neděje“.