Politolog Kubáček: Napnelismus ve slovenské společnosti bude trvat. Klíčem k uklidnění jsou dva prezidenti a církve

„Obávám se, že k jednání hned tak nedojde. Většinou je potřeba kolem měsíce a půl, než základní složky politických sil usoudí, že už z toho nevytáhnou maximum, že společnost je unavená, otrávená a že permanentní napnelismus a hádky už nepřinášejí politické ovoce a preference,“ uvažuje v pořadu Jak to vidí... politolog Jan Kubáček.

Čtěte také

iROZHLAS

Na smířlivé jednání stran po atentátu na Fica asi ještě nedozrál čas, řekl zvolený prezident Pellegrini

V takovém ovzduší je podle něj nesmírně důležité, jak k složité situaci přistupuje končící prezidentka Zuzana Čaputová a začínající prezident Peter Pellegrini.

„Byli schopni se dohodnout, rámují jednání a vypadá to, že ve smírném tónu budou i pokračovat. Důležitý je ale v takových situacích i vliv společenských organizací, na Slovensku třeba církví, které mohou pomoct vytvářet tlak na politiky.“

Zpět pod pokličku?

Násilí ve veřejném prostoru má totiž podle Kubáčka vždy obrovskou symboliku a žije druhým životem. Kdyby se ale podle něj zapojily církve a jiné organizace, byla by tu velká šance vášně a zneužívání postupně ochlazovat a vrátit pod poklici.

„Jinými slovy by mohly pomoct tlačit na politiky, že balkanizace, skandalizování, vzájemné vyvolávání sváru jako cíle, nefunguje, že společnost o to nestojí a že by taky mohli získat černého Petra a dostat se do společenské izolace. Všem jde totiž o preference. Čím více tedy uvidíme obě dvě hlavy státu a zástupce všech relevantních politických, náboženských a společenských institucí, jen dobře. Čím více a houšť, tím více to pomůže ke zklidňování situace,“ je přesvědčen politolog.

Z demokracie do emokracie

Zatím však emoce nijak neutichají, rétorika je stále velmi vyostřená. „I teď se bohužel naplňuje to, že jsme z demokracie přestoupili do emokracie. Politici neuznávají nic jiného než nadšení, roztleskávání, bití se v prsa nebo pláč, hysterii a skandování, což je samozřejmě nesmírně nebezpečné, zvláště když to má tak násilné kontury. V symbolické rovině teď mnozí radikální politici provádějí atentát na Roberta Fica číslo dvě, protože on teď nemá šanci se v nemocnici jakkoli bránit a komunikovat s vnějším světem to, jak má být k tomuto aktu hrůzy a nenávisti vůči demokracii a pluralitě přistupováno,“ nebojí se otevřeně říct politolog.

Čtěte také

Politolog: Vládní politici se na atentátu na Fica snaží získat politické body. Emoce mají uklidnit, ne eskalovat

Podle něj je nekalý boj o pokračovatelství a ochranitelství ikony Roberta Fica extrémně nebezpečný, protože se tak děje ve fanouškovské, z podstaty nenávistné poloze. „Vyšinutí jedinci často vyvolávají nápodobu u dalších skupin, které vždycky čekají na pocit vyvolení, na to, že jim někdo dá legální argumenty pro to udělat násilný spektakulární čin. A politici Danko a Bláha teď udělají všechno, aby dostali více lajků na Facebooku, toho ale leckdo může zneužít,“ varuje Kubáček, který zároveň dodává, že napadání a vyhrožování v době společenské nepohody je stejně škodlivé jako akt ojedinělého střelce.

„Covid, kauza Gorila... Slovenská společnost je dlouhodobě v permanentním stresu, destabilizovaná. A pak stačí malý blázen, malý krok a společnost to rozhodí natolik, že začne být hluchá, slepá, roztříštěná, a tím pádem neschopná kompromisu a shody. Klíčem k posunu jsou tedy dva prezidenti, vliv církve a společenských organizací a co nejpečlivější prošetřování a komunikování celé události, aby se společnost mohla poučit,“ uzavírá Jan Kubáček.