Po válce utíkal tak, že by mu to i Cimrman s Vichrem z hor záviděl. Opomenuté osudy Bohémy
„Já fouknu! Já fouknu!“ upozorňoval. Komik Jára Kohout hrál pro wehrmacht, chránil herce Osvobozeného divadla, natáčel kolaborantské skeče a spoluzakládal rádio Svobodná Evropa.
Jára Kohout se prokazatelně do roku 1942 podílel na problematických rozhlasových skečích. Hru Ve víru tance měl hrát výhradně před příslušníky wehrmachtu. A některá představení svého divadla věnoval Vlajce a jejímu šéfovi Janu Rysu-Rozsévačovi. Ale nejspíš to nebyl programový kolaborant.
Po celou dobu Werichovy emigrace finančně i jinak podporoval jeho matku, jak slíbil. A stejně tak se podle slibu během války staral o ansámbl Osvobozeného, který spolu s divadlem od V+W odkoupil. Navíc mu nacisti zavřeli divadelní vinárnu a pak si sám odseděl tři měsíce ve vazbě gestapa.
Nenechat se znárodnit
Mělo to být kvůli provokativnímu a Němcům nepřátelskému chování personálu. Možná i proto mu skeče po válce prominuli. Jako úspěšný divadelní podnikatel to ale ani tak neměl lehké. Nejdřív mu znárodnili divadlo V+W a pak musel odevzdat i „náhradní“ Tyláček. A to přitom vystupoval i s Antonínem Zápotockým. Jako by se naplňovala slova: „Proč já si tě nedržel tři kroky od těla?“
V roce 1947 ještě hrál ve čtyřech filmech. Když mu ale z jeho nové hry vyškrtali 49 vtipů, přečetl je v českém vysílání BBC. Nakonec směl hrát jen na venkově. Na Slovensku měl pak s Burianem parodovat soud se dvěma komiky. Protože Burian měl zákaz, byl v trestaneckém a „maskoval“ se páskou přes oči.
A pak skutečně fouknul
Kohout si asi uvědomoval, že za protektorátu udělal pár přešlapů. A odmítl je udělat znovu. Po únoru 1948 se rozhodl emigrovat. Ale jak! V říjnu 1948 si domluvil představení hry Na tom našem dvorku pro pohraniční stráž v Aši. Během inscenace pak poslal svoji rodinu s převaděči.
Sám se zatím v kostýmu kohouta a se svíčkou v ruce plazil po jevišti a říkal: „Já fouknu! Mám fouknout? Já fouknu!“ A pak během přestávky a pořád ještě v kostýmu kohouta skutečně fouknul. Kostým mu prý měl při případném nezdaru posloužit jako důkaz toho, že se zbláznil. V USA pak tuhle zkušenost zužitkoval i ve filmu Promítač (v čase 3:00).
Přeorientoval se na mima
V Německu rodinu živil hraním po uprchlických táborech. Později se v Paříži podílel na českém vysílání francouzského rozhlasu a pro změnu jako mim vystupoval na stejném jevišti jako Edith Piaf nebo Yves Montand. Taky si otevřel restauraci, kde vyvářela jeho žena.
Zcenzurovaný Kristián
Jeho případ je ukázkou, jak fungovala komunistická cenzura. Po jeho emigraci totiž vystříhli všechny jeho z oblíbené komedie Kristián. Bez ohledu na to, že některé narážky pak ztratily smysl.
V roce 1951 byl jedním ze zakládajících členů Rádia Svobodná Evropa v Mnichově, kde (zase) pro změnu dělal skeče a písně proti komunistické vládě. Na podzim 1952 mu ale vyšla vysněná cesta do USA, do newyorské redakce Svobodné Evropy. On ale chtěl prorazit v Hollywoodu.
Herec Miloše Formana a Woodyho Allana?
Úplně to nevyšlo. Objevil se v už zmiňovaném Promítači, v Banánech Woodyho Allana a mihnul se i ve známé scéně kouření marihuany v prvním Formanově americkém filmu Taking off. Jinak hrál spíš jen v reklamách.
V 90. letech se vrátil do Čech a natočil tu ještě dva filmy. Za zmínku ale spíš stojí, že údajně hrál i v Lánech před prezidentem Masarykem, že měl být u jednoho z prvních vysílání rozhlasu ještě z kbelského stanu anebo že se účastnil prvního experimentálního vysílání televize na výstavě Mevro (1948).
Související
-
Já mám v notesu jedné slečny adresu aneb Vzpomínka na Járu...
„Já mám v notesu jedné slečny adresu, mám ji v notesu pěkně schovanou.“ Tuhle písničku, anebo přesněji odrhovačku, nejspíš neznáte. Byla oblíbeným číslem komika, zp...
-
„Tajné“ ocenění pro Vlastu Buriana: Co všechno si Bohéma upravila?
Pro protektorátní ocenění si tehdy Burian nedošel sám. Neproběhlo tajně. Ani ne na Hradě. A už vůbec ne z rukou prezidenta. Jména, která s ním souvisí, vás překvapí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka


Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.