Pletli si ji s žebračkou. Osobní prospěch ale manželku pražského mecenáše nezajímal. Osudové ženy: Josefa Náprstková
Byla pilná, skromná a vnímavá. Brzy se vypracovala z posluhovačky v pravou ruku mecenášky Anny Náprstkové. Za jejího syna Vojtu se ale mohla provdat až po její smrti. Převzala vedení rodinné firmy, rozvíjela knihovnu a muzeum, věnovala se dobročinným akcím a podpoře české kultury. Oddaně pečovala i o několik sirotků. V dokudramatu ji ztvárnila Marta Falvey Sovová. Dále hráli Viktor Dvořák, Růžena Merunková nebo Bohdana Pavlíková. Hostem pořadu byla historička Marie Bahenská.
Použité zdroje a literatura:
Secká Milena: Byl to můj osud? Zápisky Josefy Náprstkové. Praha: Národní Muzeum, 2014.
Secká Milena: Jen Náprstková, prosím. Praha: Národní muzeum, 2016.
Secká Milena: Vojta Náprstek. Vlastenec, sběratel, mecenáš. Praha: Vyšehrad, 2011.
Štěpánová Irena; Sochorová Ludmila; Secká Milena: Ženy rodiny Náprstkovy. Praha: Argo, 2001.
Související
-
Z popelky úspěšnou podnikatelkou a mecenáškou. Osudové ženy: Anna Náprstková
Zažila chudobu, dvakrát ovdověla, přesto se stala úspěšnou podnikatelkou. Podporovala české vlastence, především svého syna Vojtu, a ochraňovala pražskou chudinu.
-
Vojta Náprstek odcházel do Ameriky bez znalosti jazyka i bez peněz. Šlo mu o život, říká historička
Český mecenáš a výrobce rakví se účastnil revolucí ve Vídni i v Praze. Skrýval se v severních Čechách, v Prusku a nakonec emigroval za oceán. Se ženou pochybné pověsti.
-
Strach, nebezpečí a vyčerpání. Život ve stínu Emila Holuba. Osudové ženy: Rosa Holubová
Pamatujete si tu scénu? Cimrman se ptá Emila Holuba, jestli se chystá na další výpravu. „Doma bude. Už se narajzoval dost!“ odpovídá Rosa. Ve skutečnosti byla úplně jiná.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
