Vojta Náprstek odcházel do Ameriky bez znalosti angličtiny i bez peněz. Šlo mu o život, popisuje historička Milena Secká

Vojta Náprstek utekl do Ameriky přes Hamburk. Ne sám, ale s přítelkyní. Nebyla to jeho pozdější manželka Josefa. Šlo o ženu, která se ve Vídni neúspěšně snažila prosadit jako herečka a zpěvačka.

Odsouzený a vyděděný

„Anglicky neuměl. Měl velmi málo peněz. A ty si ještě popůjčoval cestou.“ S maminkou se nerozloučil. A i když byla zámožná, odmítla mu posílat peníze, pokud bude s „tou ženou nevalné pověsti“.

Čtěte také

Pletli si ji s žebračkou. Osobní prospěch ale manželku pražského mecenáše nezajímal. Osudové ženy: Josefa Náprstková

Živil se tedy jako pouliční prodavač, dělník na stavbě nebo výrobce rakví. „Nic neuměl. Byl idealista. Chtěl si v New Yorku koupit pozemek a založit soběstačnou slovanskou kolonii. Naprostá iluze,“ popisuje Secká.

Nenáviděná němčina ho zachránila

Nakonec se usadil v Milwaukee. Byla tam silná menšina německy mluvících. „On samozřejmě němčinu uměl z Čech. I když ji nenáviděl tak, že si dokonce přeložil vlastní jméno z původního Adalbert Fingerhut.“

Po návratu byl překvapený z české malosti a zaostalosti. Založil knihovnu, kde se scházeli lidé a konali přednášky. Později se tyto přednášky významně podílely na rozvoji ženské emancipace a vedli k založení Amerického klubu dam.

Náprstek ženy šít na šicím stroji nenaučil, vysvětluje Milena Secká|foto:Adam Kebrt, Český rozhlas

Ženy šít nenaučil

Někdy z té doby pochází i mýtus o tom, že Vojta Náprstek učil ženy šít na šicím stroji. „Rozšíření tohoto omylu je zásluha pana Neffa,“ směje se Milena Secká, která Americký klub dam obnovila.

Na jednom dýchánku v knihovně ještě před založením Klubu totiž proběhla „předváděčka“ šicích strojů. Později za prusko-rakouské války jich Náprstek několik objednal a dámy v jeho knihovně šili prádlo pro raněné.