Vojta Náprstek odcházel do Ameriky bez znalosti angličtiny i bez peněz. Šlo mu o život, popisuje historička Milena Secká

16. leden 2015

Největší audioportál na českém internetu

Vojta Náprstek na kresbě od Maxe Švabinského | Foto: Max Švabinský, eSbírky – kulturní dědictví on-line, Národní muzeum – Náprstkovo muzeum, CC BY 4.0, ©

Milena Secká historička, etnografka, propagátorka odkazu Vojty Náprstka. Spoluzakladatelka Amerického klubu dam při Náprstkově muzeu. Moderuje Stáňa Lekešová.

Český mecenáš (i výrobce rakví) se jako student účastnil revolučních bouří ve Vídni i v Praze. Skrýval se v severních Čechách, v Prusku a nakonec emigroval za oceán. Se ženou pochybné pověsti.

„Právě po porážce revoluce v Praze v roce 1848 byl vydán zatykač na všechny hlavní účastníky a organizátory. A Vojtovi Náprstkovi hrozil trest smrti,“ vysvětluje Milena Secká, kurátorka Náprstkova muzea.

Další revoluci, která se připravovala ve Vídni, už nestihl. S přítelkyní utekl přes Hamburk do Ameriky. Nebyla to jeho pozdější manželka Josefa. Šlo o ženu, která se ve Vídni neúspěšně snažila prosadit jako herečka a zpěvačka.

Na smrt odsouzený a vyděděný

„Anglicky neuměl. Měl velmi málo peněz. A ty si ještě popůjčoval cestou.“ S maminkou se nerozloučil. A i když byla zámožná, odmítla mu posílat peníze, pokud bude s „tou ženou nevalné pověsti“.

Živil se tedy jako pouliční prodavač, dělník na stavbě nebo výrobce rakví. „Nic neuměl. Byl idealista. Chtěl si v New Yorku koupit pozemek a založit soběstačnou slovanskou kolonii. Naprostá iluze,“ popisuje Secká.

Nenáviděná němčina ho zachránila

Nakonec se usadil v Milwaukee. Byla tam silná menšina německy mluvících. „On samozřejmě němčinu uměl z Čech. I když ji nenáviděl tak, že si dokonce přeložil vlastní jméno z původního Adalbert Fingerhut.“

Po návratu byl překvapený z české malosti a zaostalosti. Založil knihovnu, kde se scházeli lidé a konali přednášky. Později se tyto přednášky významně podílely na rozvoji ženské emancipace a vedli k založení Amerického klubu dam.

Milena Secká

Ženy šít nenaučil

Někdy z té doby pochází i mýtus o tom, že Vojta Náprstek učil ženy šít na šicím stroji. „Rozšíření tohoto omylu je zásluha pana Neffa,“ směje se Milena Secká, která Americký klub dam obnovila.

Na jednom dýchánku v knihovně ještě před založením Klubu totiž proběhla „předváděčka“ šicích strojů. Později za prusko-rakouské války jich Náprstek několik objednal a dámy v jeho knihovně šili prádlo pro raněné.

Proč byl Jan Evangelista Purkyně pro tehdejší ženy nejpřitažlivější? Proč Vojta Náprstek nikdy neměl děti? Kdy a jak přesně vznikl Americký klub dam?

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.