Vojta Náprstek odcházel do Ameriky bez znalosti angličtiny i bez peněz. Šlo mu o život, popisuje historička Milena Secká
Český mecenáš (i výrobce rakví) se jako student účastnil revolučních bouří ve Vídni i v Praze. Skrýval se v severních Čechách, v Prusku a nakonec emigroval za oceán. Se ženou pochybné pověsti.
„Právě po porážce revoluce v Praze v roce 1848 byl vydán zatykač na všechny hlavní účastníky a organizátory. A Vojtovi Náprstkovi hrozil trest smrti,“ vysvětluje Milena Secká, kurátorka Náprstkova muzea.
Další revoluci, která se připravovala ve Vídni, už nestihl. S přítelkyní utekl přes Hamburk do Ameriky. Nebyla to jeho pozdější manželka Josefa. Šlo o ženu, která se ve Vídni neúspěšně snažila prosadit jako herečka a zpěvačka.
Na smrt odsouzený a vyděděný
„Anglicky neuměl. Měl velmi málo peněz. A ty si ještě popůjčoval cestou.“ S maminkou se nerozloučil. A i když byla zámožná, odmítla mu posílat peníze, pokud bude s „tou ženou nevalné pověsti“.
Živil se tedy jako pouliční prodavač, dělník na stavbě nebo výrobce rakví. „Nic neuměl. Byl idealista. Chtěl si v New Yorku koupit pozemek a založit soběstačnou slovanskou kolonii. Naprostá iluze,“ popisuje Secká.
Nenáviděná němčina ho zachránila
Nakonec se usadil v Milwaukee. Byla tam silná menšina německy mluvících. „On samozřejmě němčinu uměl z Čech. I když ji nenáviděl tak, že si dokonce přeložil vlastní jméno z původního Adalbert Fingerhut.“
Po návratu byl překvapený z české malosti a zaostalosti. Založil knihovnu, kde se scházeli lidé a konali přednášky. Později se tyto přednášky významně podílely na rozvoji ženské emancipace a vedli k založení Amerického klubu dam.
Ženy šít nenaučil
Někdy z té doby pochází i mýtus o tom, že Vojta Náprstek učil ženy šít na šicím stroji. „Rozšíření tohoto omylu je zásluha pana Neffa,“ směje se Milena Secká, která Americký klub dam obnovila.
Na jednom dýchánku v knihovně ještě před založením Klubu totiž proběhla „předváděčka“ šicích strojů. Později za prusko-rakouské války jich Náprstek několik objednal a dámy v jeho knihovně šili prádlo pro raněné.
Proč byl Jan Evangelista Purkyně pro tehdejší ženy nejpřitažlivější? Proč Vojta Náprstek nikdy neměl děti? Kdy a jak přesně vznikl Americký klub dam?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
